27 Cdo 840/2020

Rubrum

27 Cdo 840/2020-224 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce J. K., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu obrany, se sídlem v Praze 6, Tychonova 1, PSČ 160 00, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2018, č. j. 29 Co 284/2018-151, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 5. 2018, č. j. 19 C 75/2011-143, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 75/2011, o „odvolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 29 Co 82/2019-182, takto:

Výrok

I. Řízení o „odvolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 29 Co 82/2019-182, se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Ve výroku označeným usnesením Městský soud v Praze (jako soud odvolací) k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 16. 1. 2019, č. j. 19 C 75/2011-165, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 (jako soud prvního stupně) zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za podání žaloby pro zmatečnost.

2. Podáním datovaným 5. 5. 2019 podal žalobce proti usnesení odvolacího soudu „odvolání“, maje v dané věci odvolání (jakožto řádný opravný prostředek) za přípustné.

3. Skutečnost, že žalobce v projednávané věci brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu odvoláním (a nepodává dovolání) vyplývá také z odvolání (na č. l. 202 spisu), podaného žalobcem proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání, v němž uvedl, že „soud prvního stupně označil jeho odvolání za dovolání i přesto, že Městský soud v Praze v poučení napadeného rozhodnutí uvedl, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.“ Takový výklad je podle žalobce „nezákonný“.

4. Nejvyšší soud, jemuž byla věc předložena odvolacím soudem k projednání a rozhodnutí, řízení o podaném „odvolání“ podle § 104 odst. 1, § 243b a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „občanský soudní řád“ či „o. s. ř.“), pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil.

5. Učinil tak proto, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001, ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3047/2010, či ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1544/2019).

6. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, či ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2063/2018).

7. Výrok o náhradě nákladů řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 4. 2020 JUDr. Filip Cileček předseda senátu