27 Cdo 894/2024

Rubrum

27 Cdo 894/2024-876 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Cashdirect One a. s., se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 09867163, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalované VILA LADRONKA a. s., se sídlem v Praze 6, U Ladronky 1145/42, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 28205634, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Bürgerem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Šrobárova 2002/40, PSČ 101 00, o zaplacení 26.884.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 496/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2023, č. j. 58 Co 339/2023-812, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 15. 12. 2014 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 26.884.000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o půjčce uzavřené mezi původní věřitelkou (a právní předchůdkyní žalobkyně) WALL STREET COMMERCIAL BANK CORP., se sídlem Veneta, Aracane Avenue 25234, 97487 Oregon, Spojené státy americké, a žalovanou jako dlužnicí dne 17. 3. 2009, ve znění dodatku ze dne 22. 2. 2010.

2. Podáním došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 24. 3. 2023 oznámil Ondřej Novák, narozený XY, bytem v Rudné, Sládkova 481/9, PSČ 252 19 (dále též jen „vedlejší účastník“), že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně.

3. Žalobkyně se vstupem vedlejšího účastníka do řízení vyslovila souhlas. Žalovaná se vstupem vedlejšího účastníka do řízení nesouhlasila, a proto soudu navrhla, aby vstup vedlejšího účastníka do řízení nepřipustil.

4. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 7. 8. 2023, č. j. 10 C 496/2014-794, připustil vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobkyně.

5. Městský soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že nepřipustil vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobkyně.

6. Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

7. Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že dovolatelka byla subjektivně oprávněna podat dovolání, neboť napadeným rozhodnutím odvolacího soudu mohla v jejích poměrech nastat procesní újma, která by bývala byla odstranitelná, pokud by dovolání bylo vyhověno (subjektivní přípustnost) [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1045/2019, či ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2616/2019]. Přesto Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

8. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přijaté při výkladu § 93 o. s. ř. se podává, že: 1) Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. Pojem „právní zájem“ na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován. Zákonodárce tak ponechává na úvaze soudu v každém jednotlivém případě, aby podle konkrétních okolností projednávané věci sám posoudil, zda takový zájem je dán či nikoli. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje. 2) Vedlejší účastník má za povinnost, zejména je-li proti jeho účasti na řízení uplatněna námitka, tvrdit a prokázat, že má právní zájem na vítězství jím podporované strany. O takový právní zájem se zpravidla jedná, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení, tj. jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Nastalá změna se musí promítat do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů. 3) Smyslem institutu vedlejšího účastenství je zároveň posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Jinými slovy řečeno, jde o právní zájem na vítězství toho účastníka, jehož vedlejší účastník podporuje. Institut vedlejšího účastenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů třetí osoby (vedlejšího účastníka), ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účastník řízení přistoupil. Srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 718/06, či ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 1589/11, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013, ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1269/2016, ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. 29 ICdo 34/2016, ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. 29 ICdo 119/2016, ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5954/2016, ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1343/2018, ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1933/2018, ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 970/2017, ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1045/2019, či ze dne 4. 6. 2019, sen. zn. 29 ICdo 161/2018.

9. Vedlejší účastník jako důvod svého vstupu do řízení uvedl, že jako statutární orgán „nástupnických společností po společnostech Cashdirect DC a. s. (dříve Cashdirect, a. s.) a Cashdirect Debt, s. r. o., který je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře se zákonem specifickou odpovědností, má právní zájem na výsledku tohoto soudního řízení“. Vedlejší účastník je přesvědčen, že dohodu o narovnání (datovanou k 24. 1. 2020), na jejímž základě mělo dojít k zániku žalované pohledávky a na které žalovaná staví svou procesní obranu, za věřitelku Cashdirect, a. s. podepsal bývalý jediný člen představenstva D. K. v době, kdy již tuto funkci nezastával, neboť jej od 1. 2. 2020 nahradil právě vedlejší účastník.

10. Vedlejší účastník však již neuvedl, jak se rozhodnutí ve věci má konkrétně dotknout jeho právního postavení, tj. jeho práv a povinností vyplývajících z hmotného práva. Dospěl-li odvolací soud za této situace k závěru, že vedlejší účastník netvrdil právní zájem na vítězství jím podporované strany, posoudil otázku přípustnosti vedlejšího účastenství na straně dovolatelky v souladu s (výše citovanou) ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

11. Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že k novým tvrzením vedlejšího účastníka týkajícím se existence jeho právního zájmu na výsledku sporu vylíčeným v dovolání nemohl podle § 241a odst. 6 o. s. ř. přihlížet.

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 3. 2025 JUDr. Marek Doležal předseda senátu