27 Nd 126/2019

Rubrum

27 Nd 126/2019-6 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v konkursní věci úpadkyně P., naposledy se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů správců konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 K 49/2000, o žalobě pro zmatečnost podané J. Š., narozeným XY, bytem XY, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 29 Cdo 1407/2015-2631, takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě pro zmatečnost se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost.

Odůvodnění

1. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 7. 2014, č. j. 2 Ko 11/2014-2551, podal J. Š. jako bývalý správce konkursní podstaty úpadkyně P. dovolání, jež Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 11. 2016, č. j. 29 Cdo 1407/2015-2631, odmítl jako nepřípustné.

2. Proti uvedenému usnesení Nejvyššího soudu podal J. Š. (dále jen „žalobce“) žalobu pro zmatečnost adresovanou (a dne 4. 3. 2019 doručenou) Nejvyššímu soudu.

3. Žalobce (odkazuje na jím vznesenou námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška, JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela, doručenou Nejvyššímu soudu dne 13. 2. 2019) namítá, že ve věci rozhodovali vyloučení soudci, a uplatňuje tak zmatečnostní důvod podle § 229 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Žaloba pro zmatečnost je ve smyslu § 229 odst. 1 o. s. ř. (mimořádným) opravným prostředkem přípustným pouze v případě, směřuje-li proti pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.

5. Podle § 235a odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni; žalobu podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 o. s. ř.). Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li stanoveno jinak.

6. Z výše uvedeného vyplývá, že k projednání žaloby pro zmatečnost proti usnesení dovolacího soudu není založena příslušnost žádného soudu, a proto musí být řízení o ní podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno. Učiní tak Nejvyšší soud, jestliže u něho byla tato žaloba podána (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 289/2002, uveřejněné pod číslem 73/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. 21 Nd 3/2013).

7. Protože nedostatek příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, ke kterému soud přihlíží kdykoli za řízení (§ 103 o. s. ř.), Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 4. 2019 JUDr. Filip Cileček předseda senátu