27 Nd 420/2026
V PLATNOSTIRubrum
27 Nd 420/2026 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci oprávněné LKQ CZ s. r. o., se sídlem v Praze 9, Kolbenova 1021/9, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 24787426, zastoupené Mgr. Václavem Kučerou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, PSČ 110 00, proti povinné ZedRo s. r. o., se sídlem v Žilině, Veľká okružná 1309/17, PSČ 010 01, Slovenská republika, zahraniční osobě registrované pod č. 53029160, v exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu Praha 3, pod sp. zn. 91 EX 3384/2026, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Výrok
Exekuční věc o návrhu oprávněné LKQ CZ s. r. o. proti povinné ZedRo s. r. o. vedenou u Exekutorského úřadu Praha 3 pod sp. zn. 91 EX 3384/2026 projedná a rozhodne jako exekuční soud Obvodní soud pro Prahu 3.
Odůvodnění
1. Nejvyššímu soudu byla dne 5. 8. 2026 doručena žádost soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, o určení místní příslušnosti exekučního soudu, který věc projedná a rozhodne podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
2. Exekuční řízení vedené u Exekutorského úřadu Praha 3 pod sp. zn. 91 EX 3384/2026 bylo zahájeno na základě návrhu oprávněné ze dne 22. 7. 2026 pro vymožení pohledávky vůči povinné ve výši 196.886,67 Kč s příslušenstvím na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 3. 2025, č. j. 15 C 336/2024-24, který nabyl právní moci dne 20. 5. 2025 a vykonatelnosti dne 24. 5. 2025.
3. Povinná je právnickou osobou se sídlem na Slovensku a není známo, zda či kde má povinná na území České republiky majetek.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „e. ř.“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
5. Podle ustanovení § 52 odst. 1 e. ř. platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
6. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
7. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sb. rozh. obč.). Postupoval přitom podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“.
8. Jelikož před nařízením exekuce (způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven), není možné dovodit, zda povinná, která nemá sídlo na území České republiky, nýbrž na území jiného členského státu Evropské unie, má majetek nacházející se na území České republiky, jenž by podléhal exekuci, není dosud vyloučena pravomoc českých soudů, neboť exekuce má být podle požadavku oprávněné provedena na území České republiky (srov. čl. 24 odst. 5 nařízení Brusel I bis a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, uveřejněné pod číslem 43/2007 Sb. rozh. obč., a rovněž usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sb. rozh. obč., dále jen „R 4/2013“).
9. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že skutečnost, zda má povinný na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením se proto nezjišťuje existence majetku povinného (srov. opět R 4/2013).
10. Zákonné předpoklady pro určení místně příslušného exekučního soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jsou naplněny, neboť z žádosti soudního exekutora vyplývá, že povinná na území České republiky nemá sídlo a dosud není znám majetek povinné na území České republiky. Proto Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že příslušným k projednání a rozhodnutí předmětné exekuční věci určil Obvodní soud pro Prahu 3, v jehož obvodu má sídlo soudní exekutorka, jejíž pověření provedením exekuce oprávněná navrhla (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 25 Nd 576/2021).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. 9. 2026 JUDr. Filip Cileček předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.