27 Nd 52/2021

Rubrum

27 Nd 52/2021-63 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Simfina a. s., se sídlem v Praze 10, Počernická 509/85, PSČ 108 00, identifikační číslo osoby 24823546, proti žalovanému M. H., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení 7.104 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5 C 200/2020, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Výrok

Věc vedená u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 5 C 200/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vyškově.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu ve Vyškově dne 3. 3. 2020 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení 7.104 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru.

2. Okresní soud ve Vyškově elektronickým platebním rozkazem ze dne 12. 3. 2020, č. j. EPR 59436/2020-5, uložil žalovanému zaplatit 7.104 Kč s příslušenstvím, nebo aby podal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor (výrok I.), poučil ho, že podá-li odpor, je povinen vyjádřit se ve věci samé k žalobě, a jaké následky bude mít nesplnění této povinnosti (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

3. Usnesením ze dne 19. 5. 2020, č. j. EPR 59436/2020-9, Okresní soud ve Vyškově elektronický platební rozkaz zrušil s odůvodněním, že se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

4. Okresní soud ve Vyškově usnesením ze dne 15. 7. 2020, č. j. 10 C 13/2020-37, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Pelhřimově jako soudu místně příslušnému (výrok II.).

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, v němž mimo jiné uvedl, „aby Okresní soud ve Vyškově byl uznán jako soudem příslušným k rozhodování ve věci o zaplacení částky 7.104 Kč“.

6. Krajský soud v Brně k odvolání žalovaného usnesením ze dne 21. 9. 2020, č. j. 27 Co 148/2020-47, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

7. Okresní soud v Pelhřimově usnesením ze dne 27. 11. 2020, č. j. 5 C 200/2020-56, vyzval žalovaného k úhradě soudního poplatku za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Žalovaný soudní poplatek nezaplatil.

8. Žalobkyně se k návrhu žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu ve Vyškově nevyjádřila.

9. Okresní soud v Pelhřimově předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci Okresnímu soudu ve Vyškově s odůvodněním, že přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je možné „i z podnětu samotného procesního soudu“. Důvod vhodnosti soud spatřuje v tom, že žádný z účastníků v obvodu soudu nebydlí ani zde nemá sídlo, a dále ekonomické důvody (vzdálenost k soudu a vedení žalovaného v evidenci nezaměstnaných u Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště Slavkov u Brna).

10. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

11. Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

12. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Pelhřimově, u něhož je věc vedena, a Okresnímu soudu ve Vyškově, jemuž má být věc z podnětu soudu přikázána, důvod k jejímu přikázání z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal.

13. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

14. Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015).

15. V poměrech projednávané věci proto Nejvyšší soud s ohledem na uvedené skutečnosti neshledal naplnění předpokladů pro přikázání věci Okresnímu soudu ve Vyškově.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 3. 2021 JUDr. Marek Doležal předseda senátu