27 Nd 637/2025

Rubrum

27 Nd 637/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně NOVORENT SE, se sídlem v Praze 2, Varšavská 715/36, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 08233641, zastoupené Mgr. Petrem Kinclem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1734/2c, PSČ 140 00, proti žalované A. B., o návrhu žalobkyně na určení místně příslušného soudu, takto:

Výrok

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8.

Odůvodnění

1. Podáním ze dne 29. 10. 2025, doručeným Nejvyššímu soudu dne 6. 11. 2025, žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), určil, který soud České republiky projedná a rozhodne její návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhá zaplacení neuhrazeného podnájemného a nedoplatků za služby spojené s užíváním bytu vzniklých v souvislosti s uzavřenou podnájemní smlouvou.

2. V odůvodnění návrhu na určení místně příslušného soudu žalobkyně uvedla, že se žalovanou v postavení podnájemkyně uzavřela dne 5. 11. 2022 podnájemní smlouvu k nemovité věci (bytu), nacházející se v XY. Žalovaná se podle tvrzení žalobkyně dostala do prodlení s placením podnájemného od června 2023 do srpna 2023. Žalobkyně nyní neuhrazené podnájemné a nedoplatky za služby spojené s užíváním bytu po žalované zatím bezúspěšně vymáhá.

3. Podle žalobkyně je pravomoc soudů České republiky založena článkem 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“. Místní příslušnost konkrétního soudu podle ustanovení občanského soudního řádu však dovodit nelze. Žalobkyni není známo, že by měla žalovaná na území České republiky bydliště či majetek.

4. Jelikož návrh na určení místní příslušnosti byl předložen přímo žalobkyní, aniž by v dané věci dosud probíhalo řízení před českými soudy, Nejvyšší soud posoudil, zda je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013). Postupoval přitom podle nařízení Brusel I bis.

5. K posouzení podmínek mezinárodní příslušnosti českých soudů podle nařízení Brusel I bis soud (zásadně) neprovádí dokazování při jednání postupem podle § 122 odst. 1 o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5535/2015, uveřejněné pod číslem 94/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud proto vyšel z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a jeho příloh.

6. V řízení se jedná o zaplacení neuhrazeného podnájemného a dalších plateb s podnájmem spojených z podnájmu nemovitosti, která se nachází na území České republiky; mezinárodní prvek je dán bydlištěm žalované v Rumunsku.

7. Podle čl. 24 odst. 1 nařízení Brusel I bis bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází.

8. Pod uvedený článek spadají i řízení, jejichž předmětem je neuhrazené nájemné a další platby s nájmem spojené (srov. obdobně již rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 1. 1985, ve věci C-241/83, Erich Rösler proti Horstu Rottwinkelovi).

9. Řízení týkající se neuhrazené platby za podnájem je rovněž podřaditelné pod pojem „řízení, jehož předmětem je nájem nemovitostí,“ ve smyslu čl. 24 odst. 1 nařízení Brusel I bis (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 25 Nd 190/2014).

10. Pravomoc českých soudů je dána podle čl. 24 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu v České republice.

11. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

12. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

13. Podle § 85 odst. 1 věty první o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje, není-li stanoveno jinak.

14. Podle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

15. Podle § 88 písm. b) o. s. ř. je namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a).

16. Žalovaná je fyzickou osobou s bydlištěm v XY. Ze spisu nevyplývá, že by se zdržovala na území České republiky nebo že by měla v České republice nějaký majetek. Na projednávaný případ se nevztahuje ani § 88 písm. b) o. s. ř., neboť příslušnost podle tohoto ustanovení je dána jen tehdy, jde-li v řízení o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho trvání a zánik, nikoliv pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 1207/2005). Podle ustanovení občanského soudního řádu o místní příslušnosti tedy nelze určit obecný soud žalované.

17. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8, v jehož obvodu se nachází předmětná nemovitá věc.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 3. 2026 JUDr. Petr Šuk předseda senátu