28 Cdo 1058/2026
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
28 Cdo 1058/2026-390 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně P. B., zastoupené Mgr. Petrem Lukáčem, advokátem se sídlem v Praze 4, Antala Staška 510/38, proti žalovanému R. B., zastoupenému JUDr. Josefem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 2346/11, o zaplacení 424 998,54 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 291/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soud v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 91 Co 204/2025-360, takto:
Výrok
Vykonatelnost rozsudku Městského soud v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 91 Co 204/2025-360, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění
1. Shora označeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 3. 2025, č. j. 15 C 291/2022-279, potvrzen ve výroku I, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 424 998,54 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I rozsudku odvolacího soudu), změněn ve výroku III (jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení) jen co do výše nákladů řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž současně navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí s tím, že mu uloženou platební povinnost, není schopen obratem uhradit, je-li současně povinen hradit výživné na nezletilé děti, a bezprostředním výkonem rozhodnutí by mu hrozila závažná majetková újma.
3. Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
4. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, splněny.
5. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovaným), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné (potažmo důvodné). Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze po uplynutí (pariční) lhůty ke splnění rozhodnutím uložené povinnosti (§ 160 odst. 1, § 161 odst. 1 o. s. ř.) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž (i s ohledem na výši přisouzené částky s příslušenstvím a poměry povinného dovolatele) by neprodleným výkonem rozhodnutí (nebo exekucí) dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se přitom nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/20117).
6. Nejvyšší soud proto rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání), že se vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 4. 2026 Mgr. Petr Kraus předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (27)
- MS Praha 91 Co 204/2025-360
- NS 20 Cdo 2882/2024
- MS Praha 15 C 291/2022-279
- NS 28 Cdo 2040/2021
- NS 23 Cdo 900/2020
- NS 31 Cdo 684/2020
- NS 28 Cdo 283/2020
- NS 28 Cdo 1881/2018
- ÚS Pl.ÚS-st. 48/18
- NS 26 Nd 319/2011
- NS 28 Cdo 1836/2017
- NS 29 Cdo 78/2016
- NS 28 Cdo 2113/2016
- NS 30 Cdo 998/2016
- ÚS II.ÚS 538/16
- NS 25 Cdo 3420/2015
- NS 28 Cdo 1151/2015
- NS 22 Cdo 4755/2014
- NS 31 Cdo 3309/2011
- NS 28 Cdo 3699/2013
- NS 32 Cdo 14/2014
- NS 29 Cdo 2394/2013
- NS 29 Cdo 2488/2013
- NS 22 Cdo 2654/2011
- NS 22 Cdo 4756/2010
- NS 31 Cdo 503/2011
- NS 28 Cdo 1596/2009
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.