28 Cdo 1233/2024

Rubrum

28 Cdo 1233/2024-661 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyň a) K. S., b) Š. N., a c) I. H., všech zastoupených JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U Stanice 11/4, o převodu zemědělských pozemků oprávněné osobě, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 9 C 290/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2024, č. j. 14 Co 257/2022-594, o návrhu žalované na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, t a k t o :

Výrok

Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2024, č. j. 14 Co 257/2022-594, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění

:

1. Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále také jen „odvolací soud“) byl výrokem I (vyjma odvoláním nenapadeného výroku IV) potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi (dále také jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. 5. 2022, č. j. 9 C 290/2020-502, jímž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY a XY (vzniklého oddělením dle specifikovaného geometrického plánu) v katastrálním území XY (jako náhradních k uspokojení restitučního nároku žalobkyň podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů); výrokem II bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

2. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná (dále také jen „dovolatelka“) dovoláním, uplatňujíc konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíc nesprávné právní posouzení (vyřešení) jí označených otázek (zejména co do kvantifikace restitučního nároku žalobkyň a splnění předpokladů pro vyhovění žaloby, i ve světle kritizovaného postupu oprávněných osob před uplatněním nároku u soudu).

3. Spolu s dovoláním žalovaná učinila i návrh na odložení právní moci napadeného rozhodnutí, uvádějíc, že případná dispozice s pozemky může mít za následek závažné ohrožení jejích práv, jestliže i v případě úspěchu v dovolacím řízení by nebylo možné obnovit původní vlastnické poměry.

4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

5. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, jsou splněny.

6. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.

7. Lze shrnout, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolání může být za splnění předpokladů podle § 237 o. s. ř. přípustné (když pro něj neplatí žádné z omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.) a následně i důvodné (uzavře- li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř.).

8. Dovolací soud v poměrech projednávané věci dále přihlédl k tomu, že případná dispozice s označenými pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobkyním přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat – nejenom s ohledem na princip materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí, ale i ustanovení § 243g odst. 2 o. s. ř. poskytující ochranu třetím osobám, jejichž právní vztahy nemohou být novým rozhodnutím dotčeny – do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

9. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu žalované rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2024, č. j. 14 Co 257/2022-594, se odkládá do právní moci rozhodnutí o žalovanou v této věci podaném dovolání. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 7. 5. 2024 Mgr. Petr Kraus předseda senátu