28 Cdo 1343/2012
V PLATNOSTI- NS 28 Cdo 1343/2012
- ÚS I.ÚS 3694/12
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno nařízení předběžného opatření, není přípustné. Dovolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření není přípustné podle občanského soudního řádu, neboť se nejedná o usnesení ve věci samé.
Citované zákony (6)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 7.1.2014 28 Cdo 1343/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobkyně LEFKOSIA CZ s. r. o., IČ: 270 88 812, se sídlem v Praze 1 – Nové Město, Truhlářská 1115/12, zastoupené JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Trojanova 12, proti žalovanému Bc. O. Č., zastoupenému JUDr. Annou Horákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 8, o vydání věci a vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 217/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2011, č. j. 58 Co 117/2011-55, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Shora označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. září 2010, sp. zn. 18 C 217/2009-36, v napadeném výroku I, jímž bylo nařízeno předběžné opatření ukládající žalovanému zdržet se nakládání s osobním vozem zn. MITSUBISCHI LANCER, reg. zn. 7A0 6877. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovolání není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Z ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nevyplývá, neboť usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, není mezi usneseními vyjmenovanými v těchto ustanoveních. Dovolání pak není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., jelikož odvolacím soudem potvrzené usnesení soudu prvního stupně není usnesením ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2002, sp. zn. 26 Cdo 1533/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 62, ročník 2002). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), objektivně nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věty první, § 218 písm. c/ o. s. ř.). V rozhodnutí, jímž se řízení končí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů dovolacího řízení (§ 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. května 2012 Mgr. Petr K r a u s, v. r. předseda senát