28 Cdo 1517/2001
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání akciové společnosti proti rozsudku odvolacího soudu, protože bylo podáno po uplynutí jednoměsíční lhůty ustanovené § 241 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. Soud se opřel o § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, podle nichž dovolání opožděné je odmítnuto. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána, protože vyjádření žalobce bylo založeno na procesních úvahách, ne na podstatných právních důvodech. Rozhodnutí je konečné, opravný prostředek není přípustný.
Rubrum
28 Cdo 1517/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl o dovolání akciové společnosti J., zastoupené advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 17.4.2001, sp.zn. 19 Co 2724/2000, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp.zn. 6 C 33/99 (žalobců 1. J. V., zastoupeného advokátem, 2. L. V., 3. A. V. a 4. J. V., zastoupených advokátem, proti žalované akciové společnosti J., o vydání nemovitostí), takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání
Odůvodnění
: O žalobě žalobců, podané u soudu 12.7.1991, rozhodl posléze Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze 16.6.2000, čj. 6 C 33/99-307, tak, že uložil žalované akciové společnosti uzavřít se žalobci dohodu o vydání domu čp. 18 ve S., okres P., s pozemkem parc. č. 183; žalobci se naproti tomu v uvedené dohodě zavázali uhradit žalované akciové společnosti rozdíl mezi původní cenou nemovitostí a cenou po zhodnocení nemovitostí, jak bude vypočtena Ministerstvem financí ČR. Žalované a.s. J. bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení žalobce J. V. 15.722,40 Kč a na náhradu nákladů řízení žalobců L. V., A. V. a J. V. 22.470,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované akciové společnosti bylo dále uloženo zaplatit na účet Okresního soudu v Prachaticích částku 28.242,50 Kč na úhradu vyplaceného svědečného a znalečného, jakož i 500,- Kč na úhradu soudního poplatku, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. O odvolání žalované akciové společnosti proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 17.4.2000, sp.zn. 19 Co 2724/2000. Rozsudek soudu prvního stupně byl rozsudkem odvolacího soudu potvrzen a žalovanému bylo uloženo zaplatit na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích 3.880,- Kč na úhradu zálohovaného znalečného do 3 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalované akciové společnosti J. dne 22.5.2001 a dovolání ze strany této žalované bylo proti rozsudku odvolacího soudu předáno na poště k doručení Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 20.7.2001. V dovolání bylo navrhováno, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání bylo v něm poukazováno na to, že rozsudek odvolacího soudu je rozhodnutím, které má po právní stránce zásadní význam, a jako dovolací důvod bylo uplatňováno, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních procesních předpisů (tj. podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.). V přechodných ustanoveních zákona č. 30/2000 Sb. bylo také odvolacím soudům v bodě 15 (hlavy první dvanácté části citovaného zákona) uloženo, aby odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. (tj. před 1.1.2001), byla projednána a bylo o nich rozhodnuto podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.). V daném případě šlo o rozsudek odvolacího soudu, který rozhodoval o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jenž byl vydán 16.6.2000, a při projednání tohoto odvolání postupoval odvolací soud podle ustanovení občanského soudního řádu „ve znění platném do 31.12.2000\", jak sám v odůvodnění svého rozsudku uváděl. Podle uvedených přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb., která svým zněním i povahou jsou ustanoveními kogentními (ustanoveními donucující povahy), musel tedy také dovolací soud postupovat podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. V občanském soudním řádu - v zákonu č. 99/1963 Sb. (v již citovaném znění) byla právní úprava dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu obsažena v ustanoveních § 236 až § 243d. Právní úprava podávání dovolání byla pak obsažena v ustanoveních § 240 a § 241 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.). Podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu (v již uvedeném znění) mohl účastník řízení podat dovolání (pokud je tento právní předpis připouštěl - viz § 236 odst. 1 téhož právního předpisu) do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni; tato lhůta byla zachována, jestliže v této lhůtě bylo dovolání podáno u odvolacího soudu nebo i u dovolacího soudu. Vzhledem k těmto všem uvedeným ustanovením občanského soudního řádu bylo proto nutno dovolání podané žalovanou akciovou společností proti rozsudku odvolacího soudu (který nabyl právní moci dnem 23.5.2001), předané na poště k doručení soudu dne 20.7.2001, pokládat za podané po uplynutí uvedené jednoměsíční lhůty, jež byla stanovena v § 241 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.). Nezbylo tedy dovolacímu soudu než přikročit k odmítnutí dovolání žalované akciové společnosti podle ustanovení § 243b odst. 4 a ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (v již citovaném znění), jako dovolání opožděného. Dovolávající se akciová společnost nebyla v řízení o dovolání úspěšná. Ohledně nákladů, vynaložených žalobcem J. V. na vyjádření k dovolání uvedené dovolatelky, použil dovolací soud ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4 a § 224 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) ustanovení § 150 téhož právního předpisu, umožňujícího nepřiznat náhradu nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníku; dovolací soud tu přihlížel k povaze projednávané právní věci i k obsahu uvedeného vyjádření k dovolání, vycházejícího v podstatě z procesních vyjádření, učiněných žalobcem J. V. již v řízení před soudy obou stupňů. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 11. září 2001 JUDr. Milan P o k o r n ý , CSc., v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.