28 Cdo 1519/2001

Rubrum

28 Cdo 1519/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl o dovolání žalovaného J. K., zast. advokátkou, které bylo podáno proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2000, sp. zn. 21 Co 621/2000 (v právní věci žalobce V. K., zast. advokátem, proti žalovanému J. K., zast. advokátkou, o 75.000,- Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 9 C 109/99) takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

Odůvodnění

: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. ledna 2000, pod č.j. 19 C 109/99–25 byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobci částku 75.000,- Kč s 23 % úrokem z prodlení od 8.10.1998 do zaplacení a dále náklady řízení na účet zástupce žalobce ve výši 20.400,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2000, pod č.j. 21 Co 621/2000-51, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.100,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet žalobcova advokáta. Odvolací soud souhlasil se skutkovými zjištěními i právními závěry obvodního soudu. Žalovaný dluží žalobci na základě platné smlouvy o nájmu nebytových prostor požadovanou částku, a žádné z námitek vznesených žalovaným nebyla přiznána důvodnost. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. Ústní jednání odvolacího soudu bylo nařízeno na den 23.11.2000 v 9:00 hod. Advokátka žalovaného se z tohoto jednání omluvila dopisem ze dne 15.11.2000 s tím, že v tento den měla nařízenou léčbu, kterou nebylo možné ze zdravotních důvodů přeložit na jiný termín. Advokátka žalovaného se navíc z jednání dne 21.11.2000 telefonicky omluvila předsedkyni senátu, která ji potvrdila, že bere její omluvu na vědomí. Přesto však bylo dne 23.11.2000 jednáno bez účasti právní zástupkyně žalovaného a taktéž bez účasti samotného žalovaného. Tím došlo ke krácení jeho procesních práv ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. K samotnému meritu věci žalovaný uvedl, že předmětná nájemní smlouva je neplatná, že žalobce neměl dostatek aktivní legitimace k podání žaloby a dále pak, že úrok ve výši 23 % ze žalované částky je proti dobrým mravům. Žalovaný neměl možnost se v rámci odvolacího řízení vyjádřit ke všem skutečnostem týkajícím se předmětné věci a taktéž ke skutečnostem uvedeným ve vyjádření žalobce. Přípisem ze dne 12.7.2001 č.j. 26 Cdo 820/2001-63 Nejvyšší soud ČR - s poukazem na skutečnost, že tvrzení žalovaného obsažená v dovolání ze spisu nevyplývají – vyzval k předložení stejnopisu (fotokopie) zmiňované omluvy, včetně příslušného podacího lístku, a zároveň požádal o vyjádření předsedkyni senátu JUDr. H. L. Právní zástupkyně žalovaného zaslala v příloze svého podání ze dne 7.8.2001 dopis s omluvou ze dne 15.11.2000, fotokopii poštovního podacího archu z téhož dne a dále dopis ze dne 27.11.2000, týkající se předmětné omluvy, a fotokopii lékařské zprávy ze dne 23.11.2000. Předsedkyně senátu JUDr. H. L. ve vyjádření ze dne 21.8.2001 uvádí, že do jednání odvolacího soudu žádná omluva advokátky žalovaného s žádostí o odročení jednání nepřišla. Předsedkyně senátu připustila, že dotčená advokátka mohla telefonovat, ale zásadně odmítla, že by jí telefonicky potvrdila, že bere její omluvu na vědomí, protože při telefonickém styku s účastníky nebo jejich zástupci je vždy zásadně poučuje, že omluva musí být písemná a zaslaná do spisu včas. Navíc v případě včasné a jinak řádné omluvy vždy jednání odročuje písemně vzorem 26. Jedině v případě, že řádná omluva dojde těsně před jednáním, odročuje po poradě se zbývajícími členy senátu telefonicky, telegraficky, v nejhorším případě až v jednací síni, a stejně by postupovala i v předmětné věci. Nejvyšší soud jako soud dovolací vycházel při posuzování dovolání z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. Proto se dále uvádějí ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen o.s.ř.). Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou advokátem (§ 240 odst. l o.s.ř., § 24l odst. l o.s.ř.). Dříve, než bylo přistoupeno k věcnému projednání, bylo ovšem třeba zaujmout stanovisko k tomu, zda je toto dovolání vůbec přípustné. Žalovaný opírá přípustnost jeho dovolání o ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., které zakládá přípustnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže byla účastníku řízení v jeho průběhu nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. V souzené věci však při úvaze o aplikaci citovaného ustanovení nelze přehlédnout, že žalovaný, jehož právní zástupkyně tvrdí, že odvolacímu soudu sdělila důvod nepřítomnosti a žádala o omluvu (jak dokládá kopií záznamu ve své poštovní knize), neuvedl – a neučinil tak ani následně a dokonce ani v dovolání – jaké to byly skutečnosti, které mínil přednést, a v jakém směru by měly mít zásadní význam pro doplnění podkladů nutných pro rozhodnutí soudu o věci samé. Námitky žalovaného vznesené k meritu věci v dovolání (tvrzená neplatnost smlouvy, nedostatek aktivní legitimace žalobce a rozpornost výše požadovaného úroku s dobrými mravy) již byly předmětem přezkoumávání a hodnocení jak ze strany soudu nalézacího tak i odvolacího. Pokud dovolatel uvádí, že byl vinou postupu odvolacího soudu připraven o možnost reakce na skutečnosti uvedené ve vyjádření žalobce, není jasné co tím má na mysli, neboť ze spisu nevyplývá, že by žalobce nějaké vyjádření ať už k odvolání či snad k dovolání žalovaného podal. Rovněž při jednání před odvolacím soudem (viz č.l. 48) právní zástupce žalobce pouze navrhl, aby byl rozsudek obvodního soudu jako věcně správný potvrzen s tím, že odvolání je zjevně účelové. Podle ustanovení § 101 odst. 2 věta druhá o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Jazykovým a logickým výkladem citovaného ustanovení je nutno dojít k závěru, že je konec konců věcí soudu jak se i v případě řádně došlé a odůvodněné omluvy rozhodne; zda totiž jednání odročí anebo zda v návaznosti na rozhodné skutečnosti zjištěné v řízení bude jednat i v nepřítomnosti účastníka nebo jeho zástupce. Důležitost důvodu, pro který účastník žádá o odročení, je třeba vždy posuzovat s ohledem ke všem okolnostem daného případu. Při úvaze o odročení jednání hraje významnou roli i důležitost, kterou je přítomnosti účastníka potažmo jeho právního zástupce nutno přisoudit. Soudy nejsou povinny akceptovat jakoukoliv žádost o odročení, neboť pak by v konkrétních případech mohlo ze strany některých účastníků řízení docházet k záměrným procesním obstrukcím, a to zvláště u předvídatelných rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené vývody dovolací soud dospěl k přesvědčení, že v dané věci nedošlo postupem odvolacího soudu k zatížení řízení vadou dle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., a proto nezbylo, než dojít k závěru, že podmínky přípustnosti dovolání v dané věci nejsou dány, když nebyl shledán ani žádný další důvod přípustnosti dovolání, k němuž by dovolací soud musel přihlédnout, i když v dovolání nebyl uplatněn (§ 237 o.s.ř.). V důsledku toho bylo nutné dovolání jako nepřípustné dle ustanovení § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a § 243b odst. 4 o.s.ř. odmítnout. O nákladech řízení o dovolání rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 151 věty první odst. 1 o.s.ř., protože dovolatel nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci náklady řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 31. října 2002 JUDr. Oldřich J e h l i č k a, CSc., v.r. předseda senátu