28 Cdo 1757/2004
V PLATNOSTINejvyšší soud zrušil usnesení nižších soudů, která zastavila řízení kvůli nesprávnému označení žalovaného jako ministerstvo financí. Soud uvedl, že ministerstvo jako organizační složka státu nemá právní subjektivitu, ale vady v označení strany lze odstranit podle § 43 o. s. ř. Soud se opřel o judikaturu Ústavního soudu, která vyžaduje citlivý postup při výskytu takových vad v restitučních věcech. Dovolání bylo považováno za důvodné, věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Rubrum
28 Cdo 1757/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. v právní věci žalobkyně J. Z., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ministerstvu financí ČR se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o finanční náhradu za nemovitosti ve výši 100.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 125/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2004, č. j. 20 Co 166/2004-27, takto:
Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2004, č. j. 20 Co 166/2004-27, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 2. 2004, č. j. 22 C 125/2003-18, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Odůvodnění
: Městský soud v Praze usnesením výše označeným potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo řízení zastaveno pro nedostatek způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení; žádnému účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před některou z obou instancí. Odvolací soud poukázal na ustanovení § 104 odst. 1 a § 19 o. s. ř., jakož i v konkrétní rovině na § 3 zákona č. 219/2000 Sb.; žalovaný je organizační složkou státu, bez vlastní právní subjektivity. Vzhledem k určitosti a srozumitelnosti jeho označení nebyl namístě postup podle § 43 o. s. ř.; nešlo o odstranitelnou vadu žaloby. Žalobkyně podala prostřednictvím advokáta ve lhůtě dovolání, přípustné podle § 239 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Namítala v něm s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, že postupem nižších instancí jí byla odňata možnost jednat dále před soudem. Nápravy nepřesnosti v označení strany žalované bylo možné dosáhnout postupem podle § 43 o. s. ř., tedy výzvou učiněnou soudem k odstranění vady žaloby. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení obou instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání je důvodné. Postup obou nižších instancí, zejména odvolacího soudu (žalobkyně označila v odvolání stranu žalovanou již správně) je formalistický a nepřijatelný. Nebral v úvahu nejen judikáty Ústavního soudu citované následně v dovolání, ale také jiné nálezy téhož soudu – například nález sp. zn. IV. ÚS 309/97 (Sbírka nálezů a usnesení sv. 11, č. 91) o postavení ministerstva při poskytování finanční náhrady (byť vydaný před účinností zákona č. 219/2000 Sb.) a zejména nálezy sp. zn. IV. ÚS 691/01 a I. ÚS 139/99 (publikované ve svazcích 28, 29 uvedené Sbírky pod č. 148 a č. 3); v posledně citovaných nálezech Ústavní soud nabádá k citlivému postupu, pokud jde o vady označení účastníka a jejich důsledky právě v restitučních věcech. Opřel-li odvolací soud svůj právní názor o poměrně často uveřejňovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, například o usnesení sp. zn. 21 Cdo 366/2002 (publikované v Soudní judikatuře č. 11/2002), pak je třeba upozornit, že Ústavní soud - i aktuálně – neshledává ve věcech, v nichž je označena jako žalovaný pouze organizační složka státu, důvod k zastavení řízení bez dalšího a požaduje po obecných soudech postup podle § 43 o. s. ř. Také proto nebylo posledně citované usnesení zdejšího soudu schváleno na společném zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia NS v listopadu 2004 k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Dovolací soud tedy podle § 243b odst. 2, 3 o. s. ř. zrušil usnesení nejen odvolacího soudu, ale i soudu prvního stupně, a věc vrátil posledně uvedenému soudu k dalšímu řízení, němž jsou nižší instance vázány výše vysloveným právním názorem; při rozhodování o nákladech řízení budou vzaty v úvahu i náklady, vzniklé žalobkyni podáním úspěšného dovolání. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 26. ledna 2005 JUDr. Ludvík David, CSc. , v. r. předseda senátu