Nejvyšší soud · Usnesení

28 Cdo 1874/2017

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2017-11-15 · ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.1874.2017.1

  1. NS 28 Cdo 1874/2017
  2. ÚS I.ÚS 511/18
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, protože žalobce nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem. Soud neshledal, že by žalobce splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a tedy ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů.

Citované zákony (7)

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: - Datum rozhodnutí US: - 28 Cdo 1874/2017-317 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milošem Pólem ve věci žalobce: P. B., P., proti žalované: K. B., P., zastoupené JUDr. Alenou Hakovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sukova třída 1556, o ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 25 C 130/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 18 Co 495/2016-308, takto:

Výrok

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění

: Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích napadeným usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 18 Co 495/2016-308, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích, ze dne 29. 9. 2016, č. j. 25 C 130/2011-303, jímž nebylo vyhověno žalobci žádajícímu o ustanovení zástupce (z řad advokátů) pro dovolací řízení. Odvolací soud po podrobné rekapitulaci průběhu řízení uzavřel, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. O žádosti o osvobození bylo opakovaně rozhodováno s negativním výsledkem a odvolací soud neshledal žádný relevantní důvod proč se odchýlit od závěrů vyslovených ve svém usnesení ze dne 20. 12. 2012, č. j. 23 Co 681/2012-138, ze dne 31. 5. 2013, č. j. 18 Co 221/2013-178, ze dne 27. 2. 2014, č. j. 23 Co 49/2014-216, ze dne 14. 10. 2014, č. j. 22 Co 501/2014-239 a nakonec v usnesení ze dne 31. 12. 2015, č. j. 27 Co 577/2015-289. S ohledem na uvedené nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce žalobci pro dovolací řízení a soud prvního stupně správně žádosti o jeho ustanovení nevyhověl. Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním žalobce, který namítá, že je mu upíráno právo na spravedlivý proces, a proto žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále jen „o. s. ř.“. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2). Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z obsahu spisu dovolací soud mimo jiné seznal, že o osvobození od soudních poplatků či o ustanovení zástupce z řad advokátů (vždy k žádosti žalobce) bylo v řízení rozhodováno celkem pětkrát. Naposledy se tak stalo ve fázi řízení předcházející dané fázi řízení, v níž je zkoumána případnost žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů (a to právě pro předcházející dovolací řízení), kdy ponejprv soudem prvního stupně (č. l. 271) nebylo vyhověno žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, přičemž odvolací soud usnesením ze dne 31. 12. 2015, č. j. 27 Co 577/2015-289 zmíněné prvostupňové usnesení potvrdil. V reakci na uvedené žalobce podal další dovolání a na následující výzvu soudu týkající se nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení (č. l. 295), reagoval další žádostí o ustanovení zástupce, jež vyústila právě v zatím poslední fázi tohoto řízení. Podá-li advokátem nezastoupený účastník, jenž sám nemá odpovídající právnické vzdělání, dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání (zde proti procesnímu rozhodnutí), je namístě, aby případné splnění předpokladů pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání v dané věci, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud k závěru, že účastník ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví, zatímco dospěje-li k závěru opačnému, a byl-li současně dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015). Shora uvedené závěry byly učiněny proto, aby se předešlo postupu, jenž by v důsledku opakovaného posuzování žádostí o ustanovení zástupce (případně o osvobození od soudních poplatků event. obou) mohl vést k neukončitelnému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení. V dané věci se sice předchozí dovolací řízení, jež vyvolalo současné rozhodování, týká rozhodnutí toliko procesního a nikoli meritorního, ovšem tím spíše platí shora podané judikaturní závěry, neboť jde o typickou situaci neukončitelného řetězení opakovaných žádostí o ustanovení zástupce resp. o osvobození od soudních poplatků. Současně je třeba zdůraznit, že žalobce byl dobře srozuměn s tím (a to opakovaně, naposledy v předchozí fázi řízení), že zastoupení advokátem je v situaci, kdy sám právnické vzdělání nemá, jednou z podmínek dovolacího řízení, jejíž nesplnění vede k zastavení daného dovolacího řízení. Nejvyšší soud proto, aniž žadatele musel opětovně vyzývat, sám přistoupil bezprostředně k posouzení nastíněné otázky (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2044/2017, ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 995/2015, či ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1320/2016, a dále pak v nich odkazovaná usnesení téhož soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015). V nyní řešeném případě ovšem shledal, že žalobce nesplňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Je totiž z obsahu spisu dobře patné, a zcela přiléhavě na to poukázal i odvolací soud, že podmínky žalobce pro osvobození od soudních poplatků opakovaně (v průběhu čtyř let) shledány nebyly a ani nedošlo k žádné změně poměrů (není tvrzena ani prokazována), jež by mohla vést ke změně náhledu na tuto otázku. Nejvyšší soud po pozorném a pečlivém uvážení všech rozhodných skutečností, především s přihlédnutím ke všem ve spise doloženým skutečnostem, sdílí názor soudů nižších stupňů, dle nichž není možno dospět k závěru, že by dovolatel byl nemajetný, a proto nelze uzavřít, že by u něj byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř., což nutně vede k negativnímu rozhodnutí o žádosti o ustanovení právního zástupce. V situaci, kdy pro posouzení dané věci je zásadní, že žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem, přičemž jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů nebylo soudy nižších stupňů vyhověno, a kdy i dovolací soud shledal, že podmínky pro ustanovení zástupce dány nejsou, nezbylo Nejvyššímu soudu, než dovolací řízení (o dovolání proti rozhodnutí, jímž nebyl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů), zastavit (§ 241b odst. 2 o. s. ř. a § 104 odst. 2 o. s. ř.), neboť nebyla splněna podmínka povinného zastoupení. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude o náhradě nákladů i této fáze řízení rozhodováno v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek V Brně 15. listopadu 2017 Mgr. Miloš Pól předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.