28 Cdo 2077/2018
V PLATNOSTI- ÚS IV.ÚS 3317/17
- NS 28 Cdo 2077/2018
- ÚS I.ÚS 3304/18
Nejvyšší soud rozhodl, že zamítá návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze. Důvodem je, že žalovaný v dovolání neuvedl, v čem spatřuje závažnou újmu, která by mu hrozila neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí, a jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani ze spisu.
Citované zákony (1)
Rubrum
28 Cdo 2077/2018-174 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Olgou Puškinovou v právní věci žalobkyně České republiky - Městského soudu v Praze se sídlem v Praze 2, Spálená 2, zastoupené JUDr. Olgou Háčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Roškotova 6, proti žalovanému T. M.., se sídlem v P., zastoupenému JUDr. et Mgr. Monikou Kocourkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Baškirská 1404/1, o zaplacení 57.033,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 330/2014, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2018, č. j. 29 Co 396,397/2017-151, takto:
Výrok
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2018, č. j. 29 Co 396,397/2017-151, se zamítá.
Odůvodnění
Městský soud v Praze rozsudkem označeným v záhlaví potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 7. 2017, č. j. 21 C 330/2014-121, doplněný usnesením ze dne 2. 8. 2017, č. j. 21 C 330/2014-126 [kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 57.033,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 27. 2. 2014 do zaplacení a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu] (výrok I.); dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním a navrhl, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost, aniž v dovolání uvedl, v čem spatřuje závažnou újmu, která by mu hrozila neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzené částky, nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 6. 2018 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu