28 Cdo 2091/2010

Rubrum

28 Cdo 2091/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobkyně L. S., zastoupené JUDr. Jarmilou Zichovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pellicova 2c, proti žalovanému statutárnímu městu Brnu se sídlem v Brně, Dominikánské nám. 1, IČ 44992785, zastoupenému JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Masarykova 2, o zaplacení 10.240,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 105/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2009, č. j. 17 Co 153/2009-165, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 3.078,- Kč k rukám JUDr. Jarmily Zichové, advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 11. 2008, č. j. 50 C 105/2005-136, zastavil řízení v částce 40,- Kč s přísl. (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.240,- Kč s přísl. (výrok II.), zamítl žalobu, pokud jde o částku 14.015,- Kč s přísl. (výrok III.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu (výroky IV., V. a VI.). K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 12. 2009, č. j. 17 Co 153/2009-165 (na stejnopise rozsudku je tento nesprávně označen č. l. 155, avšak podle spisu je správné označení č. l. 165), rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II., IV., V. a VI. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu (pouze však ohledně vyhovující částky 10.240,- Kč s přísl.) podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v otázce zásadního právního významu a důvodnost v nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že dle jejího názoru není přípustné, a ztotožnila se se závěry odvolacího soudu uvedenými v jeho rozsudku. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění platném ode dne, kdy nabyl účinnosti zákon č. 7/2009 Sb., kterým byla provedena novela tohoto předpisu (viz článek II bod 12 přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb.). Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno řádně a včas (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou advokátkou (§ 241 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný dovozuje přípustnost dovolání z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dovolací důvod, který by Nejvyšší soud přezkoumal v případě, že by dovolání shledal přípustným, je tvrzen podle ust. § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolání však přípustné není. Podle ust. § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. V projednávané věci napadl žalovaný rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.240,- Kč s přísl. Protože se jedná o peněžité plnění a uvedená jistina je nižší než 50.000,- Kč, není dovolání podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 2.265,- Kč podle ust. § 3 odst. 1 bodu 4., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb., a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb., obojí navýšené o DPH podle ust. § 137 odst.1, 3 o. s. ř., celkem tedy 3.078,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. září 2010 JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r. předseda senátu