28 Cdo 2121/2024

Rubrum

28 Cdo 2121/2024-1262 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) J. R., a b) J. M., obou zastoupených JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, za účasti 1) města Boží Dar, identifikační číslo osoby 004 79 705, se sídlem v Božím Daru 1, 2) B. E., a 3) J. E., jako vedlejších účastníků na straně žalované, 2) a 3) zastoupených JUDr. Janem Pavlokem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, K Brusce 124/6, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 9 C 126/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2024, č. j. 13 Co 298/2023-1221, o návrhu žalované na odložení právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Výrok

Právní moc rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2024, č. j. 13 Co 298/2023-1221, vyjma jeho výroků I a IV (jimiž bylo řízení v tam uvedeném rozsahu zastaveno), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění

:

1. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 10. 5. 2023, č. j. 9 C 126/2019-1077, uložil žalované povinnost uzavřít s žalobci dohodu o bezúplatném převodu blíže specifikovaných pozemků v katastrálních územích XY a XY (výrok I), zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobci domáhali převodu pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III a IV).

2. K odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. 4. 2024, č. j. 13 Co 298/2023-1221, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (tj. vyjma výroku II) zrušil ve vztahu k žalobci b) a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I), v poměru mezi žalobcem a) a žalovanou pak změnil tak, že se žalované ukládá povinnost uzavřít s tímto žalobcem smlouvu o převodu blíže specifikovaných pozemků parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY (výrok II), že žalobce a) je povinen uhradit žalované (za přečerpání restitučního nároku) částku 298 065,55 Kč do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), a že se rozsudek soudu prvního stupně v části o převodu dalších tam specifikovaných pozemků v katastrálních územích XY a XY ruší a řízení se v tomto rozsahu zastavuje (výrok IV). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výroky IV – IX).

3. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, uplatňujíc konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíc nesprávné právní posouzení jí označených otázek (zda byly naplněny předpoklady, za nichž se oprávněná osoba může domáhat uspokojení svého restitučního nároku na převod zemědělského pozemku mimo rámec veřejných nabídek náhradních pozemků, tedy žalobou na vydání konkrétního pozemku; zda částka, o kterou žalobce a/ v důsledku převodu náhradních pozemků přečerpal svůj restituční nárok, je přiměřená a rozumná a zda je adekvátní i žalované přiznaná náhrada z titulu bezdůvodného obohacení, a to i ve vazbě na použitý koeficient pro navýšení finanční náhrady). 1.

2. Spolu s dovoláním žalovaná učinila i návrh na odložení právní moci event. vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, uvádějíc, že na základě dovoláním napadeného rozsudku může dojít k převodu vlastnického práva k označeným pozemkům na žalobce a) a následně pak i na další (třetí) osoby a že tyto případné (pravděpodobné) dispozice s pozemky mohou mít za následek závažné ohrožení práv žalované coby dovolateky, jestliže v případě úspěchu v dovolacím řízení by nebylo možné obnovit původní vlastnické poměry vůbec, nebo jen obtížně prostřednictvím dalších soudních sporů.

3. K dovolání a v něm obsaženému návrhu na odložení právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podali žalobci nesouhlasné vyjádření.

4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

5. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.

6. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.

7. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, jsou nyní splněny.

8. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Dovolání může být za splnění předpokladů podle § 237 o. s. ř. přípustné (když pro něj neplatí žádné z omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.) a následně i důvodné (uzavře-li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř.).

9. Dovolací soud v poměrech projednávané věci přihlédl k tomu, že případná dispozice s označenými pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobci a) přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat – nejenom s ohledem na princip materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí, ale i ustanovení § 243g odst. 2 o. s. ř. poskytující ochranu třetím osobám, jejichž právní vztahy nemohou být novým rozhodnutím dotčeny – do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.1.

2. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu žalované rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2024, č. j. 13 Co 298/2023-1221, vyjma jeho výroků I a IV, jimiž bylo řízení (v tam uvedeném rozsahu zastaveno), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované [§ 243 písm. b) o. s. ř.]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 7. 8. 2024 Mgr. Petr Kraus předseda senátu