28 Cdo 2750/2008
V PLATNOSTI- NS 28 Cdo 2750/2008
- ÚS III.ÚS 2567/08
Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu, které potvrdilo rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřipuštění vedlejšího účastnictví společnosti. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože se týká rozhodnutí, které nebylo věcné rozhodnutí ve věci samé. Podle § 237 až § 239 o. s. ř. není dovolání možné proti usnesení o nepřipuštění vedlejšího účastnictví. Soud se opřel o právní úvahu, že taková rozhodnutí nejsou přípustným předmětem dovolání. Rozhodnutí bylo tedy odmítnuto v souladu s § 243b odst. 5, větou první, a § 218 písm. c) o. s. ř.
Rubrum
28 Cdo 2750/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně Mgr. D. K., zastoupené advokátkou, proti žalované označené A. k. F. J., zastoupené advokátem, o 200.626,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cm 177/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. února 2008, č. j. 3 Cmo 416/2007-211, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 9. 2007, č. j. 14 Cm 177/2005-170, nepřipustil vstup vedlejšího účastníka společnosti X.CZ a. s., do řízení. K odvolání žalobkyně a společnosti X.CZ a. s. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. 2. 2008, č. j. 3 Cmo 416/2007-211, rozhodnutí Městského soudu v Praze potvrdil v tom správném znění, že vedlejší účastenství společnosti X.CZ a. s., není přípustné. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nepřipuštění vedlejšího účastenství, není dovolání přípustné, neboť nejde o rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (§ 237 o. s. ř.), a nelze je podřadit ani žádnému z případů uvedených formou taxativního výčtu v §§ 238 až 239 o. s. ř. (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. ledna 2003, sp. zn. 26 Cdo 8/2003, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 1664, svazek 23, ročník 2003). Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto její dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. září 2008 JUDr. Josef Rakovský, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.