Nejvyšší soud · Usnesení

28 Cdo 2782/2009

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-09-14 · ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.2782.2009.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, který potvrdil rozhodnutí nižšího soudu. Soud uznal, že převod pozemků bez předchozího zařazení do veřejné nabídky byl proti zákonu a proto neplatný podle § 39 občanského zákona. Rozsudek odvolacího soudu byl považován za správný a v souladu s již ustálenou judikaturou. Soud rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, protože náklady nebyly považovány za nezbytné k účelné obraně práva.

Rubrum

28 Cdo 2782/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátem, proti žalovanému Ing. V. B., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 325/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29.1.2009, č.j. 53 Co 443/2008-133, takto:

Výrok

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

: (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) Dovolání žalovaného proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23.5.2008, č.j. 29 C 325/2005-112, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Nejvyšší soud poukazuje na svá dřívější rozhodnutí, ve kterých byla obdobná otázka již řešena a to zejména rozsudek sp. zn. 28 Cdo 3042/2006 ze dne 11.6.2007 a 28 Cdo 1598/2008 ze dne 19.8.2008. Jestliže P. f. převedl podle § 11 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb. předmětné pozemky bez jejich předchozího zařazení do veřejné nabídky podle § 7 odst. 2 cit. zákona, stalo se tak contra legem a takový právní úkon je neplatný podle § 39 obč. zák. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy správné a v souladu s nastolenou rozhodovací praxí, nelze hovořit ani o judikatorní mezeře či kontradikci a proto ani o zásadním právním významu napadeného rozsudku. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. Žalobce by měl podle § 243c odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. vzhledem k podanému vyjádření právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání. Dovolací soud však – právě vzhledem k již ustálené judikatuře – nepovažoval takto vzniklé náklady za nezbytné k účelné obraně práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. A již raději vůbec netřeba podrobněji zmiňovat důvod zde přiléhavě použitý odvolacím soudem, totiž že žalobce napadá své „vlastní“ smlouvy. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 14. září 2009 JUDr. Josef Rakovský, v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.