28 Cdo 2785/2008
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu, které zamítlo návrh na předběžné opatření. Soud uvedl, že dovolání není přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu o předběžném opatření. Podle § 237 o. s. ř. je dovolání možné pouze proti rozhodnutí ve věci samé, nikoli proti rozhodnutí o předběžném opatření. Soud se opřel o logický výklad § 74 odst. 2 a 3 o. s. ř. a o rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. listopadu 2001.
Rubrum
28 Cdo 2785/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce Ing. V. V., zastoupeného advokátem, proti žalované E. s.r.o., zastoupené advokátem, o 470.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 20 C 278/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2008, č.j. 21 Co 4/2008-38, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 17. 10. 2007, č. j. 20 C 278/2007-9, návrh žalobce na nařízení předběžného opatření zamítl a rozhodl o zaplacení soudního poplatku státu. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 1. 2008, č.j. 21 Co 4/2008-38, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno či změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé při splnění dalších podmínek zakotvených v tomto ustanovení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu o předběžném opatření není dovolání přípustné, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé [jak lze dovodit logickým výkladem (a contrario) ustanovení § 74 odst. 2 a 3 o. s. ř.] a jeho přípustnost není založena ani ustanoveními § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože rozhodnutí o předběžném opatření není mezi tam vyjmenovanými rozhodnutími (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2001, sp. zn. 22 Cdo 1925/2001, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 867, Svazek 12, ročník 2002). Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto jeho dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. září 2008 JUDr. Ludvík David, CSc., v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.