28 Cdo 3032/2005
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl dovolání proti usnesení, kterým bylo připuštěno přistoupení státní organizace do řízení jako dalšího žalovaného. Soud uvedl, že dovolací soud nemá pravomoc posuzovat legitimaci přistupujícího účastníka ani hospodárnost řízení. Rozhodnutí nižší instance bylo považováno za správní, protože byly splněny formální podmínky přistoupení. Soud se omezil na kontrolu procesních náležitostí podle § 243b odst. 2 o. s. ř.
Rubrum
28 Cdo 3032/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce S. K., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Č. d., a. s., o zaplacení 13.369,- Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 203/2004, o dovolání dalšího žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.8.2005, č.j. 20 Co 247/2005-28, takto:
Výrok
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: Usnesením Městského soudu v Praze shora označeným bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 4. 2005, č.j. 12 C 203/2004-21, a to tak, že se připouští vstup S. ž. d. c., státní organizace, na straně žalované do řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal nově přistoupivší žalovaný dovolání. Namítl, že není právním nástupcem dosavadního jediného žalovaného, že jde v tomto směru o vadu řízení a že hospodárnost řízení velela nepřipustit přistoupení dalšího účastníka. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Ostatní účastníci se k dovolání nevyjádřili. Dovolatel podal dovolání včas; dovolání bylo přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a dovolací důvod bylo možné podřadit pod ustanovení § 241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. (tvrzena vada řízení s následkem nesprávného rozhodnutí a nesprávné právní posouzení věci). Dovolání však není důvodné. Dovolatel zaměnil limitovanou přezkumnou roli dovolacího soudu v tomto druhu řízení s úplnou revizí – jak po stránce hmotněprávní, tak i procesní. Dovolací soud však není oprávněn posuzovat, zda je další žalovaný, jenž do řízení přistupuje, aktivně věcně (otázka sukcese) legitimován; postup podle § 92 odst. 1 o. s. ř. náleží mezi dispoziční oprávnění žalobce. Stejně tak závěr o hospodárnosti řízení, učiněný v závislosti na eventualitě vstupu dalšího účastníka do řízení, ponechává dovolací soud na úvaze nižších instancí, u nichž probíhá řízení ve svém celku. Přezkumná role Nejvyššího soudu se při tomto druhu přezkumu, podle konstantní judikatury, omezuje na posouzení, zda byly po stránce formálních resp. procesních náležitostí splněny podmínky příslušného procesního postupu (řádný návrh procesně legitimovaného žalobce na přistoupení dalšího účastníka, právní subjektivita a procesní způsobilost toho, kdo má do řízení přistoupit). Z tohoto pohledu neshledal dovolací soud žádné pochybení nižší instance. Proto bylo dovolání dalšího žalovaného podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítnuto. Ostatním účastníkům nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 10. dubna 2006 JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r. předseda senátu