28 Cdo 305/2002

Rubrum

28 Cdo 305/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce F. F., proti žalovanému S. K. n. V., a.s., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 35 C 14/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 5. 2001, sp. zn. 1 Co 68/2001, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 5. 2001, č. j. 1 Co 68/2001-93, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadených vyhovujících výrocích ve věci samé tak, že zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyvěsit po dobu 15 dnů v návěstní skříňce po pravé straně chodby při vstupu do správní budovy žalovaného omluvu opatřenou podpisem ředitele žalovaného ve znění uvedeném ve výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2000, č. j. 35 C 14/96-70. Dále v zamítavém výroku ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně, co do částky 100 000 Kč, potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2001, podal žalobce dovolání, které bylo dne 18. 7. 2001 doručeno soudu prvního stupně. Podáním ze dne 8. 2. 2002, doručeným soudu prvního stupně dne 12. 2. 2002, vzal žalobce dovolaní v plném rozsahu zpět. Nejvyšší soud tedy v důsledku dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení zastavil podle § 243b odst. 4, věty druhé zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění platném do 30. 12. 2000, neboť podle bodu 17 části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první (Přechodná ustanovení k části první) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, u žalovaného však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty prvé, o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. února 2002 JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., v.r. předsedkyně senátu