28 Ncu 149/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že rozsudek Třetího rodinného soudu v Alanyi, Turecká republika, ze dne 11. 9. 2019, jímž bylo rozvedeno manželství G. G. a S. G., se uznává na území České republiky. Soud tak učinil, jelikož cizí rozhodnutí splňuje podmínky pro uznání ve věcech manželských podle českého práva.
Citované zákony (4)
Rubrum
28 Ncu 149/2019-8 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném S. G., bytem v XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:
Výrok
Rozsudek Třetího rodinného soudu v Alanyi, Turecká republika, ze dne 11. 9. 2019, č. j. 2019/9 Esas, č. rozhodnutí 2019/4, pravomocný dne 16. 9. 2019, jímž bylo rozvedeno manželství G. G. a S. G., rozené H., uzavřené dne 20. 12. 2012 v Úsově, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úsov, okres Šumperk, ve svazku 3, roč. 2012, str. 119, poř. č. 26, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění
: Třetí rodinný soud v Alanyi, Turecká republika, k návrhu manžela navrhovatelky rozvedl jejich manželství, když po provedeném řízení zjistil, že manželé se vzájemně odcizili a nebyly shledány předpoklady pro obnovení společného soužití. Nezletilé děti AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym) byly svěřeny do péče matky. Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je proto v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). K uznání předložený rozsudek nabyl dle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 12. 11. 2019 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.