28 Ncu 22/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že rozsudek Islámského soudu v Betlémě, Palestina, o rozvodu manželství N. A. D. A. a J. A. se uznává na území České republiky. Soud tak učinil, jelikož cizí rozhodnutí splňuje podmínky pro uznání ve věcech manželských a nebrání mu žádná překážka.
Citované zákony (4)
Rubrum
28 Ncu 22/2019-6 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. A., bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, t a k t o :
Výrok
Rozsudek Islámského soudu v Betlémě, Palestina, ze dne 13. 3. 2016, sp. zn. 191/151/43, jímž bylo rozvedeno manželství N. A. D. A. a J. A., rozené B., uzavřené dne 24. 3. 2015 před příslušným oddávajícím orgánem v XY, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města XY, okres Brno-město, ve svazku ZM/VI/26, roč. 2015, str. 75, poř. č. 551, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění
: Islámský soud v Betlémě, Palestina, ke společnému návrhu obou manželů rozvedl jejich manželství, které bylo bezdětné, když po provedeném řízení zjistil, že manželé se vzájemně odcizili a nebyly shledány předpoklady pro obnovení společného soužití. Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je proto v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 27. 3. 2019 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.