28 Nd 214/2023
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 5 je místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí exekuční věci, přestože místo pobytu povinného není známo. Soud tak učinil na základě zásady hospodárnosti řízení, jelikož podmínky pro určení místní příslušnosti podle trvalého pobytu nebo majetku povinného chyběly.
Citované zákony (4)
Rubrum
28 Nd 214/2023-18 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné: Česká kancelář pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, identifikační číslo osoby: 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti povinnému: L. A., narozen XY, posledně bytem XY, pro vymožení částky 6.020,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 44/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Výrok
Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 44/2023, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění
Soudní exekutor Mgr. Pavel Preus, Exekutorský úřad Praha 8, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 1441/46, požádal dne 7. 1. 2023 Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 6.020,- Kč s příslušenstvím a nákladů předcházejícího řízení ve výši 2.089,- Kč podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 9. 2022, č. j. 17 C 158/2022-19. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 15. 2. 2023, č. j. 36 EXE 44/2023-15, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení § 11 odst. 1 a 3, § 103 a § 105 odst. 2 o. s. ř. a ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „exekuční řád“), uvedl, že po lustraci v informačních systémech základních registrů bylo zjištěno, že povinný není ve vazbě a ani ve výkonu trestu a místo jeho současného pobytu není známo. Na poslední adrese, na níž byl jako cizinec hlášen, se nezdržuje. Povolení k pobytu za účelem zaměstnání mu vypršelo dne 31. 10. 2020. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení. Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. 4. 2023 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.