28 Nd 301/2022
V PLATNOSTIVe sporu o nahrazení projevu vůle k bezúplatnému převodu náhradních pozemků Nejvyšší soud odložil právní moc rozsudku odvolacího soudu do rozhodnutí o dovolání žalované. Dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přičemž nelze vyloučit jeho přípustnost podle § 237 o. s. ř. Soud shledal závažné ohrožení práv dovolatelky, neboť žalobkyně iniciovaly zápis změny vlastníka sporných pozemků na třetí osobu. Odklad se nedotkne práv jiných osob než účastníků řízení, proto vyhověl návrhu podle § 243 písm. b) o. s. ř.
Rubrum
28 Nd 301/2022-1211 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyň: a) V. U., narozena XY, bytem XY, Spojené státy americké, a b) V. G. narozena XY, bytem XY, Spojené státy americké, obě zastoupeny Mgr. Martinem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní 2064/5, proti žalované: Česká republika – Státní pozemkový úřad, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupena JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 11 C 204/2018, o návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 2. 2022, č. j. 56 Co 151/2021-1121, 56 Co 152/2021, takto:
Výrok
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 2. 2022, č. j. 56 Co 151/2021-1121, 56 Co 152/2021, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění
:
1. Okresní soud Plzeň-jih rozsudkem ze dne 25. 3. 2021, č. j. 11 C 204/2018-1018 (ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 12. 5. 2021, č. j. 11 C 204/2018-1033), nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu (v tam uvedeném znění) o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY (výrok I.); ve vztahu k pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (pro částečné zpětvzetí žaloby) řízení zastavil (výrok II.), v části požadující bezúplatný převod pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (do vlastnictví žalobkyň) žalobu zamítl (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení, včetně nákladů vzniklých státu (výroky IV- VI.)
2. K odvolání žalobkyň i žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. 2. 2022, č. j. 56 Co 151/2021-1121, 56 Co 152/2021, změnil rozsudek soudu prvního stupně v jeho výrocích bod body I. (odst. 4 bod c/) a III. jen tak, že k uspokojení nároku žalobkyň na náhradu za v restituci nevydané pozemky žalovaná bezúplatně převádí na žalobkyně i pozemek parc. č. XY v k. ú. XY (výrok I.); „jinak“ odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení včetně nákladů vzniklých státu (výroky III. a IV.) a o nákladech odvolacího řízení (výrok V.).
3. Rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním žalovaná (dále jen jako „dovolaltelka“), uplatňujíc konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíc nesprávné řešení otázky, jsou-li předmětné, žalobkyním vydané pozemky (zejména jde-li o pozemky parc. č. XY v k. ú. XY, a parc. č. XY v k. ú. XY) vhodné k převodu oprávněné osobě jako náhradní; krom toho dovolatelka vytýká i nesprávné ocenění žalobkyním vydávaných náhradních pozemků.
4. Samostatným podáním – doručeným přímo Nejvyššímu soudu dne 30. 5. 2022 – žalovaná navrhla odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí – rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 2. 2022, č. j. 56 Co 151/2021-1121, 56 Co 152/2021. Návrh odůvodnila tím, že spatřuje ohrožení svých práv v postupu žalobkyň, které i přes jí podané dovolání iniciovaly zápis změny vlastníka sporných pozemků v katastru nemovitostí na třetí osobu.
5. Podle ustanovení § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
6. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné.
7. Dovolací soud v poměrech projednávané věci přihlédl k tomu, že případná dispozice s pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobkyním přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
8. Proto Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného odložil právní moc napadeného rozsudku do rozhodnutí o podaném dovolání [§ 243 písm. b) o. s. ř.]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. 6. 2022 Mgr. Petr Kraus předseda senátu