28 Nd 346/2023
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že exekuční věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno. Toto rozhodnutí bylo učiněno, protože nebylo možné určit místně příslušný soud podle trvalého pobytu či majetku povinného, který je státním příslušníkem Uzbekistánu bez známého pobytu nebo majetku v České republice.
Citované zákony (3)
Rubrum
28 Nd 346/2023-15 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné: Česká kancelář pojistitelů, identifikační číslo osoby 700 99 618, se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, zastoupena Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti povinnému: M. S., narozený XY, naposledy bytem XY, pro vymožení pohledávky v částce 3 810 Kč s příslušenstvím, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 732/2023, o určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne, takto:
Výrok
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 732/2023 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění
1. Oprávněná podala k rukám Mgr. Pavla Preuse, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 8, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 1441/46, exekuční návrh pro vymožení pohledávky ve výši 3 810 Kč s příslušenstvím, jejíž zaplacení ukládá povinnému rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 8. 2022, č. j. 25 C 244/2022-11. Soudní exekutor následně požádal Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce.
2. Usnesením ze dne 17. 4. 2023, č. j. 14 EXE 732/2023-11, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti.
3. Podle ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
4. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
5. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.
7. K otázce pravomoci soudu a jejímu zkoumání srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. Příslušnost exekučního soudu upravuje exekuční řád v ustanovení § 45. Z druhého odstavce tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
9. V daném případě nelze určit místně příslušný soud ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť podle obsahu spisu je povinný státním příslušníkem Uzbekistánu, jenž nemá v současné době místo trvalého pobytu či pobytu cizince na území České republiky a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
10. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud také vyložil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného; skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
11. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že danou exekuční věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno.
12. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz).
Poučení
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 6. 2023 Mgr. Petr Kraus předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.