28 Nd 472/2022
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že Okresní soud v Ostravě je místně příslušný pro projednání a rozhodnutí exekuční věci, přestože povinný nemá v České republice trvalý pobyt ani místo pobytu cizince. Nejvyšší soud určil místní příslušnost podle zásady hospodárnosti řízení, jelikož podmínky pro určení příslušnosti podle exekučního řádu chyběly.
Citované zákony (4)
Rubrum
28 Nd 472/2022-29 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné: Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby: 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému: M. O., narozen XY, bytem XY pro vymožení částky 13.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 11426/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Výrok
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 11426/2022, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění
Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, se sídlem v Klatovech, Za Beránkem 836, požádal dne 27. 6. 2022 Okresní soud v Ostravě o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 13.200,- Kč s příslušenstvím a nákladů předcházejícího řízení ve výši 1.495,- Kč podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 8. 12. 2021, č. j. 12 C 108/2021-19. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 7. 2022, č. j. 94 EXE 11426/2022-23, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „exekuční řád“), a ustanovení § 11 odst. 1 a 3 a § 105 odst. 1 a 2 o. s. ř. uvedl, že povinný je občanem Slovenské republiky, jemuž bylo v nalézacím řízení doručováno na shora uvedenou adresu ve Slovenské republice. Soudní exekutor jako poslední bydliště povinného v České republice označil adresu v XY. Povinný ovšem neprochází žádným registrem obyvatel nejen v České republice, ale ani ve Slovenské republice. Ministerstvem vnitra ČR není evidován jako cizinec s povolením k pobytu na území České republiky. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení. Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Ostravě, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. 9. 2022 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.