Nejvyšší soud · Usnesení

28 Nd 590/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-17 · ECLI:CZ:NS:2023:28.ND.590.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že exekuční věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno. Toto rozhodnutí bylo učiněno, protože nebylo možné určit místně příslušný soud podle trvalého pobytu nebo sídla povinného, ani podle místa jeho majetku.

Citované zákony (3)

Rubrum

28 Nd 590/2023-18 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Ivy Krejčířové v exekuční věci oprávněné: Česká republika - Obvodní soud pro Prahu 1, identifikační číslo osoby 000 24 384, se sídlem Praha 1, Ovocný trh 587/14, proti povinnému: R. A., pro vymožení pohledávky v částce 4 000 Kč, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1602/2023, o určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne, takto:

Výrok

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1602/2023 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění

1. Oprávněná podala k rukám JUDr. Igora Ivanka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 6, se sídlem v Praze 6, Dědinská 893/29, exekuční návrh pro vymožení pohledávky ve výši 4 000 Kč, jejíž zaplacení ukládá povinnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 5. 2021, sp. zn. 44 T 85/2020. Soudní exekutor následně požádal Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce.

2. Usnesením ze dne 17. 8. 2023, č. j. 36 EXE 1602/2023-14, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení soudu, který věc projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti.

3. Podle ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

4. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

5. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

6. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.

7. K otázce pravomoci soudu a jejímu zkoumání srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

8. Příslušnost exekučního soudu upravuje exekuční řád v ustanovení § 45. Z druhého odstavce tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

9. V daném případě nelze určit místně příslušný soud ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť podle obsahu spisu je povinný státním příslušníkem XY, jenž nemá v současné době místo trvalého pobytu či pobytu cizince na území České republiky a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.

10. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud také vyložil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného; skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.

11. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že danou exekuční věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno.

12. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz).

Poučení

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 10. 2023 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.