29 Cdo 1395/2009
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání třetího žalovaného proti usnesení, kterým byla potvrzena povinnost žalovaných zaplatit zálohu na náklady znaleckého posudku. Soud uvedl, že dovolání proti takovému rozhodnutí není podle § 243b odst. 5 o. s. ř. přípustné. Důvodem je, že se nejedná o rozhodnutí, které spadá do výčtu případů uvedených v § 237 až § 239 o. s. ř. Soud nerozhodl o podstatě sporu ani o závěrech znaleckého posudku, ale pouze o procesním rozhodnutí týkajícím se nákladů řízení.
Rubrum
29 Cdo 1395/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně C., LTD, zastoupené JUDr. P. B., advokátem, proti žalovaným 1) Ing. S. V., CSc., zastoupenému JUDr. E.V., advokátkou, 2) F.O., zastoupenému JUDr. M.K., advokátem, 3) J. A., zastoupenému JUDr. M. K., advokátem, 4) Ing. K. H., zastoupenému JUDr. E. V., advokátkou, 5) M. P. (dříve: S.), zastoupené JUDr. D. D. advokátem, a 6) P. V., zastoupenému Mgr. M. B., advokátem, o zaplacení 2,450.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Cm 72/2004, o dovolání třetího žalovaného J. A. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. prosince 2006, č. j. 9 Cmo 61/2006 – 264, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2006, č. j. 22 Cm 72/2004 – 190, kterým tento soud ustanovil znalcem z oboru písmoznalectví K. ú. P. – Policii České republiky, kterému uložil podat znalecký posudek, přičemž úkolem znalce bylo posoudit pravost podpisů prvního, druhého, třetího a čtvrtého žalovaných na směnce vystavené dne 4. listopadu 1997, znějící na částku 2,450.000,- Kč a splatné dne 22. května 2001 a uložil žalovaným 1) až 4), aby zaplatili (každý z nich) zálohu na náklady tohoto důkazu ve výši 7.000,- Kč. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání. Napadenému rozhodnutí vytýká, že mu bylo uloženo nést náklady řízení, když nemá povinnost nést důkazní břemeno. Proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil posledně jmenovanému k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povinnosti žalovaných 1) až 4) zaplatit zálohu na náklady spojené s podáním znaleckého posudku, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu přípustné (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 58/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž se v podrobnostech odkazuje). Je tomu tak proto, že nejde o žádný z případů vypočtených v ustanoveních § 237 až § 239 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal nedostatek povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. července 2009 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.