29 Cdo 1454/2020

Rubrum

29 Cdo 1454/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 3. 2021 Spisová značka:29 Cdo 1454/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:

29. CDO.1454.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 písm. a) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:22. 3. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 1454/2020-188 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Z. K. n. O., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Vojtěškou Burešovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jedovnická 2346/8, PSČ 628 00, proti žalovanému D. T., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Danielem Bartošem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Bílinská 1147/1, PSČ 400 01, o zaplacení částky 4 914 320 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cm 47/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 4 Cmo 126/2019-163, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:

Výrok

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 4 Cmo 126/2019-163, se zamítá.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 18. října 2018, č. j. 33 Cm 47/2014-96, Krajský soud v Ústí nad Labem:

1. Uložil žalovanému (D. T.) zaplatit žalobci (Z. K. n. O.) částku 4 914 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. června 2014 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod I. výroku).

2. Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 482 716 Kč (bod II. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:

1. Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části bodu I. výroku, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 4 914 320 Kč, a dále v bodu II. výroku (první výrok).

2. Změnil rozsudek soudu prvního stupně v části bodu I. výroku ohledně úroku z prodlení tak, že se žaloba zamítá (druhý výrok).

3. Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 71 527,90 Kč (třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu dovolání proti prvnímu a třetímu výroku) podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání, případně aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání nebo „sám“ žalobu v celém rozsahu zamítl. Dovolatel současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že „okamžitým“ výkonem napadeného rozhodnutí by došlo „u dovolatele k zásadní újmě“.

4. Žalobce navrhl, aby návrhu na odklad vykonatelnosti nebylo vyhověno.

5. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (5. listopadu 2019) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

6. Podle ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

7. Vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v § 243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku o nákladech řízení, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ve třetím výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle ustanovení § 237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.

8. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku ohledně zaplacení částky 4 914 320 Kč.

9. Dovolatel ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by mu okamžitým výkonem napadeného rozhodnutí byla způsobena zásadní újma. O tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné), však netvrdí ničeho. Přitom závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

10. Jelikož důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl dovolatelův návrh jako celek.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 3. 2021 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu