29 Cdo 1764/2012

Rubrum

29 Cdo 1764/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelů a/ Ing. V. R., b/ Ing. B. H., obou zastoupených Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kapitána Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, a c/ Ing. J. V., za účasti 1/ Ing. I. P. H., CSc., zastoupené Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kapitána Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, a 2/ společnosti ČSAD Jindřichův Hradec a. s., se sídlem v Jindřichově Hradci, U Nádraží 694, PSČ 377 14, identifikační číslo osoby 60071109, zastoupené JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Královský vršek 25, PSČ 586 01, o jmenování znalce, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 21 Nc 1817/2010, o dovolání navrhovatelů a/ a b/ proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2011, č. j. 14 Cmo 423/2010-305, takto:

Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2011, č. j. 14 Cmo 423/2010-305, se ve vztahu mezi navrhovateli a/ a b/, Ing.

I. P. H., CSc. a společností ČSAD Jindřichův Hradec a. s., ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

Usnesením ze dne 7. července 2010, č. j. 21 Nc 1817/2010-251, jmenoval Krajský soud v Českých Budějovicích k návrhu navrhovatelů a/ a b/, doručenému soudu dne 1. července 2010, soudní znalkyni Ing. I. P. H. , CSc., znalkyní pro přezkoumání zprávy společnosti ČSAD Jindřichův Hradec a. s. (dále jen společnost“) o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (propojené osoby) za rok 2009. K odvolání navrhovatelů a/ a b/ i společnosti a poté, kdy se k návrhu připojil i navrhovatel c/, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. února 2011, č. j. 14 Cmo 423/2010-305 (nesprávně označeným č. j. 14 Cmo 423/2010-231) zrušil usnesení soudu prvního stupně, řízení zastavil (výrok první) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý). Vyšel přitom z toho, že soud prvního stupně jmenoval k návrhu P. N. usnesením ze dne 2. srpna 2010, č. j. Nc 1830/2010-17, znalcem k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009, vypracované společností, Ing. J. L. a že označené usnesení nabylo právní moci dne 2. září 2010. Odvolací soud – cituje ustanovení § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a ustanovení § 66a odst. 12 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) – vysvětlil, že soud prvního stupně měl návrh P. N. na jmenování znalce považovat za přistoupení k dříve zahájenému řízení (návrhem navrhovatelů a/ a b/). Nicméně jelikož tak neučinil a „pravomocně rozhodl o pozdějším návrhu“, založil tím pro řízení v projednávané věci překážku věci pravomocně rozsouzené. Proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení v této věci zastavil (§ 221 odst. 1 písm. c/, § 159a odst. 5, § 104 odst. 1 o. s. ř.). Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé a/ a b/ dovolání, namítajíce naplnění dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 o. s. ř. a navrhujíce, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a dále i rozhodnutí soudu prvního stupně sp. zn. 21 Nc 1830/2010. Dovolatelé poukazují na to, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno (jejich návrhem) dříve než řízení ve věci sp. zn. 21 Nc 1830/2010, přičemž každý pozdější návrh (tj. i návrh P. N.) měl být v souladu s ustanovením § 66a odst. 12 obch. zák. považován za přistoupení do řízení ve věci sp. zn. 21 Nc 1817/2010. Soudní řízení vedené pod sp. zn. 21 Nc 1830/2010 nemělo být pro překážku litispendence nikdy zahájeno a v jeho průběhu nemohlo dojít – pro nedostatek podmínek řízení – k vydání rozhodnutí ve věci samé. Jestliže k tomu již došlo, bylo třeba považovat dovolatele za účastníky řízení, doručit jim návrh pozdějšího navrhovatele k vyjádření a doručit jim i usnesení soudu prvního stupně vydané ve věci samé (pod sp. zn. 21 Nc 1830/2010). Jelikož se tak nestalo, není toto usnesení pravomocné a již proto nemůže tvořit překážku věci rozsouzené. Společnost ve vyjádření k dovolání namítla nedostatek aktivní věcné legitimace dovolatelů (neboť neprokázali, že jsou akcionáři společnosti s akciemi, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu společnosti), předčasnost jejich návrhu (jehož podání předcházelo zveřejnění oznámení o uložení zprávy o vztazích do sbírky listin obchodního rejstříku), jakož i subjektivní nepřípustnost dovolání (neboť jim bylo de facto vyhověno). Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl a dovolatelům uložil nahradit její náklady dovolacího řízení. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné podle § 239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a je i důvodné. Podle § 66a odst. 12 obch. zák. každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. Ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák. pak určuje, že akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst.

13. Jak je patrné z citovaného ustanovení § 66a odst. 12 obch. zák., o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vypracované ovládanou osobou za určité účetní období, lze vést pouze jedno soudní řízení, jež je zahájeno prvním návrhem v pořadí; návrh každého dalšího společníka (akcionáře) na jmenování znalce podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení. Tím je ovšem vyloučeno, aby o návrzích dalších „navrhovatelů“ bylo vedeno samostatné „řízení“. Jinými slovy, zákon předpokládá toliko jediné řízení o jmenování znalce, v němž bude rozhodnuto jediným rozhodnutím (srov. dále důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 4480/2011, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2013, pod číslem 153). V projednávané věci bylo řízení o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, vypracované společností za rok 2009, zahájeno návrhem dovolatelů (doručeným soudu prvního stupně 30. června 2010). Dovolatelům lze proto přisvědčit v tom, že s ohledem na § 66a odst. 12 obch. zák. nebyl (další) návrh o jmenování znalce, podaný P. N. dne 29. července 2010 (a vedený u soudu prvního stupně pod sp. zn. 21 Nc 1830/2010) návrhem na zahájení řízení, ale podáním, jímž P. N. přistoupil do již dříve zahájeného řízení vedeného u téhož soudu v projednávané věci pod sp. zn. 21 Nc 1817/2010. Tento další návrh neměl být samostatně projednán a rozhodnut. Usnesení ze dne 2. srpna 2010, č. j. Nc 1830/2010-17, jímž soud prvního stupně jmenoval (k návrhu P. N.) znalcem k přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009, vypracované společností, Ing. J. L., je postiženo zmatečností podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., jelikož soud takto rozhodl o návrhu, kterého zde (vzhledem k úpravě obsažené v § 66a odst. 12 obch. zák.) není (srov. obdobně např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 21/2012, uveřejněné pod číslem 99/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či výše citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4480/2011). Skutečnost, že takové zmatečné rozhodnutí bylo vydáno, však – lhostejno, zda je vydal jiný soudce než ten, jenž byl povolán v prvním stupni rozhodnout o původním (prvním) návrhu dovolatelů na jmenování znalce (což případně zakládá i zmatečnost dle § 229 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.) – ono zmatečné rozhodnutí nezbavuje povahy rozhodnutí o podání, jež je přistoupením do řízení o původním (prvním) návrhu na jmenování znalce, tedy rozhodnutí vydaného v rámci řízení o původním (prvním) návrhu na jmenování znalce. Účastníky tohoto řízení jsou – vedle společnosti – všichni navrhovatelé, tedy i dovolatelé a navrhovatel c). Pakliže bylo o návrhu na jmenování znalce rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. srpna 2010, č. j. Nc 1830/2010-17, mělo být toto usnesení doručeno všem účastníkům řízení (§ 159 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.), tj. i dovolatelům. Jak vyplývá z obsahu spisu (části vedené u soudu prvního stupně – nesprávně – pod sp. zn. Nc 1830/2010), usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. srpna 2010, č. j. Nc 1830/2010-17, nebylo dovolatelům (jakožto účastníkům řízení) ke dni vydání napadeného rozhodnutí (1. února 2011) doručeno, v důsledku čehož jim ani nezačala běžet lhůta k podání odvolání (§ 204 o. s. ř.). Podle obsahu spisu pak dovolatelé k uvedenému dni nepodali proti usnesení soudu prvního stupně č. j. Nc 1830/2010-17 odvolání. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. srpna 2010, č. j. Nc 1830/2010-17, tak ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebylo pravomocné (§ 159 o. s. ř.) a nezakládalo překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 5 o. s. ř.). Právní posouzení předpokladů, za nichž soud zastaví řízení pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 103, § 159a odst. 5 o. s. ř.) je tudíž nesprávné. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí podle § 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. ve vztahu mezi dovolateli a ostatními účastníky řízení zrušil a věc (v tomto rozsahu) vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. února 2014 JUDr. Petr Šuk předseda senátu