29 Cdo 1983/2013
V PLATNOSTI- NS 29 Cdo 1983/2013
- ÚS I.ÚS 3043/13
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze se odmítá. Důvodem je, že dovolání neobsahovalo vymezení, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle § 241a odst. 2 o. s. ř., což je obligatorní náležitost dovolání.
Citované zákony (3)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 3.2.2014 29 Cdo 1983/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně H. S., zastoupené JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Na hřebenech II 1718/8, PSČ 140 00, proti žalovanému JUDr. T. P., jako insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, PSČ 150 00, o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 196 Cm 14/2009, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 7/300, identifikační číslo osoby 00033243, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2013, č. j. 10 Cmo 35/2012-123, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) v řízení o žalobě, jíž se žalobkyně (H. S.) domáhá vůči žalovanému (insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva) vyloučení v žalobě specifikované nemovitosti, vyhověl návrhu žalobkyně a usnesením ze dne 13. dubna 2012, č. j. 196 Cm 14/2009-99, řízení přerušil do „doby rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 1908/11“. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že se řízení nepřerušuje. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení § 237 o. s. ř. Dovolatelka, ač zastoupena advokátkou, sice v dovolání obsáhle líčí důvody, jejichž prostřednictvím zpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, avšak k otázce přípustnosti dovolání uvádí jen to, že „shora uvedená otázka procesního práva má být dovolacím soudem – ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. – posouzena jinak“. Z této formulace není zřejmé, v čem konkrétně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, vyplývá z ní pouze to, že nesouhlasí s tím, jak – jí vymezenou otázku procesního práva – odvolací soud v dané věci posoudil. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodů 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud poznamenává, že Ústavní soud usnesením ze dne 30. července 2013, sp. zn. IV. ÚS 1908/11 odmítl ústavní stížnost ve věci, do jejíhož skončení mělo být řízení v posuzované věci podle návrhu žalobkyně přerušeno. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. srpna 2013 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (344)
Zobrazeno prvních 50 podle data.
- NS 23 Cdo 1070/2026
- NS 24 Cdo 584/2026
- NS 24 Cdo 87/2026
- NS 23 Cdo 176/2026
- NS 23 Cdo 472/2025
- NS 25 Cdo 1876/2025
- NS 24 Cdo 2111/2025
- NS 24 Cdo 1918/2025
- NS 24 Cdo 832/2025
- NS 24 Cdo 862/2025
- NS 24 Cdo 647/2025
- NS 24 Cdo 3585/2024
- NS 23 Cdo 996/2024
- NS 20 Cdo 86/2025
- NS 24 Cdo 2054/2024
- NS 24 Cdo 2133/2024
- NS 24 Cdo 1874/2024
- NS 30 Cdo 1347/2024
- NS 23 Cdo 234/2023
- NS 24 Cdo 2209/2023
- NS 24 Cdo 668/2023
- NS 30 Cdo 427/2023
- NS 23 Cdo 2866/2022
- NS 23 Cdo 1946/2022
- NS 21 Cdo 1660/2022
- NS 24 Cdo 2991/2021
- NS 24 Cdo 2860/2021
- NS 25 Cdo 3104/2021
- NS 24 Cdo 3002/2021
- NS 24 Cdo 2882/2021
- NS 24 Cdo 2938/2021
- NS 24 Cdo 2628/2021
- NS 24 Cdo 2078/2021
- NS 24 Cdo 1568/2021
- NS 24 Cdo 1766/2021
- NS 24 Cdo 71/2021
- NS 24 Cdo 221/2021
- NS 24 Cdo 84/2021
- NS 30 Cdo 1372/2020
- NS 24 Cdo 3528/2020
- NS 24 Cdo 2775/2020
- NS 24 Cdo 3479/2020
- NS 24 Cdo 2961/2020
- NS 24 Cdo 2935/2020
- NS 24 Cdo 2290/2020
- NS 32 Cdo 3215/2020
- NS 24 Cdo 3015/2020
- NS 24 Cdo 2120/2020
- NS 24 Cdo 2770/2020
- NS 32 Cdo 2710/2020