29 Cdo 2022/2009

Rubrum

29 Cdo 2022/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Mgr. M. R., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně K.spol. s r.o., za účasti C. K. a. s. v likvidaci, zastoupené Mgr. J. H., advokátem, o zmocnění ke svolání valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Cm 236/2005, o dovolání společnosti C. K. a. s. v likvidaci proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2008, č. j. 7 Cmo 22/2008-123, ve znění usnesení ze dne 10. října 2008, č. j. 7 Cmo 22/2008-129, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele změnil usnesení ze dne 27. září 2007, č.j. 35 Cm 236/2005-92 (jímž Městský soud v Praze zamítl návrh na zmocnění navrhovatele ke svolání mimořádné valné hromady společnosti C. K. a. s. v likvidaci /dále jen jako „společnost“/ a ke všem úkonům souvisejícím se svoláním mimořádné valné hromady a jmenování navrhovatele předsedou mimořádné valné hromady) tak, že zmocnil navrhovatele ke svolání mimořádné valné hromady společnosti s programem jednání: zpráva o hospodaření společnosti, předložení účetních závěrek, volba a odvolání orgánů společnosti, a ke všem souvisejícím úkonům, a určil jej předsedou mimořádné valné hromady (výrok I bod 1). Ve zbytku návrh zamítl (výrok I bod 2) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, namítajíc nesprávnost právního závěru, podle něhož z ustanovení § 14a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) vyplývá právo navrhovatele, který sepsal akcie emitované dovolatelkou (dále jen „sporné akcie“) do konkursní podstaty úpadkyně K . spol. s r. o., žádat o svolání valné hromady postupem podle ustanovení § 181 odst. 1, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, včetně práva domáhat se zmocnění ke svolání valné hromady soudem, a to bez ohledu na to, že úpadkyně není vlastnicí sporných akcií a o jejich vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně jsou vedeny spory. Dovolání, jež je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že v otázce oprávnění správce konkursní podstaty vykonávat akcionářská práva k akciím sepsaným do soupisu majetku konkursní podstaty sjednotil rozhodovací praxi soudů již publikací rozhodnutí uveřejněného pod číslem 94/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm je formulován a odůvodněn závěr, podle kterého je správce konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 14a odst. 1 ZKV oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty bez zřetele k tomu, zda akcie byly sepsány jako majetek úpadce nebo (ve smyslu § 6 odst. 3 ZKV) jako majetek jiných osob, a to i v průběhu sporu o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (§ 19 ZKV). V rámci správy konkursní podstaty je proto správce oprávněn vykonat jakékoliv právo, které je spojeno se sepsanou akcií. Uvedený závěr, jenž odvolací soud v napadeném usnesení plně respektoval, Nejvyšší soud znovu potvrdil v usneseních ze dne 24. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1347/2006, a ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2157/2008 (která jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu). Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zjevně bezdůvodné. Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že procesně neúspěšné dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo a navrhovateli podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. listopadu 2009 doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu