29 Cdo 2602/2023
Právní věta
Žalovaný, který sám nepodal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, nebo vůči němuž odvolací soud zastavil odvolací řízení proto, že neuhradil soudní poplatek z odvolání, je i tak osobou subjektivně oprávněnou k podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o věci meritorně na základě odvolání, které podal proti rozsudku soudu prvního stupně další žalovaný, jestliže odvolání dalšího žalovaného mělo (mělo mít) podle § 206 odst. 2 věty druhé o. s. ř. suspenzívní účinek i ve vztahu k ostatním žalovaným, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1 o. s. ř.).
Pravomocné usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, není ve smyslu ustanovení § 229 odst. 2 a 3 o. s. ř. pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a tedy ani způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.
Citované zákony (33)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 79 odst. 1 § 91 § 91 odst. 1 § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 146 odst. 3 § 206 § 206 odst. 2 § 212 § 224 odst. 1 § 229 § 229 odst. 1 +20 dalších
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 4
Rubrum
Přípustnost dovolání, Žaloba pro zmatečnost Žalovaný, který sám nepodal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, nebo vůči němuž odvolací soud zastavil odvolací řízení proto, že neuhradil soudní poplatek z odvolání, je i tak osobou subjektivně oprávněnou k podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o věci meritorně na základě odvolání, které podal proti rozsudku soudu prvního stupně další žalovaný, jestliže odvolání dalšího žalovaného mělo (mělo mít) podle § 206 odst. 2 věty druhé o. s. ř. suspenzívní účinek i ve vztahu k ostatním žalovaným, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1 o. s. ř.). Pravomocné usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, není ve smyslu ustanovení § 229 odst. 2 a 3 o. s. ř. pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a tedy ani způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.
Výrok
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 2602/2023, ECLI:CZ:NS:2023:
29. CDO.2602.2023.1
Odůvodnění
I. Dosavadní průběh řízení II. Dovolání a vyjádření k němu a) K dovolání prvního žalovaného a druhé žalované b) K dovolání třetího žalovaného III. Přípustnost dovolání § 230 (o. s. ř.) § 237 (o. s. ř.) § 238 (o. s. ř.) § 241a (o. s. ř.) § 241b (o. s. ř.) a) K dovolání prvního žalovaného a druhé žalované b) K dovolání třetího žalovaného IV. Důvodnost dovolání § 206 (o. s. ř.) § 229 (o. s. ř.) § 235e (o. s. ř.) § 235f (o. s. ř.) K otázce č. [1] (K subjektivní přípustnosti žaloby pro zmatečnost) K otázce č. [2] (K pojmu „rozhodnutí ve věci samé“)
Citovaná rozhodnutí (7)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.