29 Cdo 278/2008

Rubrum

29 Cdo 278/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. L. M., zastoupeného JUDr. P.J., advokátem, proti žalované H. B., zastoupené JUDr. A. V., advokátem, o zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 60 C 310/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. dubna 2007, č. j. 11 Co 1/2007-83, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. července 2006, č. j. 60 C 310/2005-68, uložil žalované zaplatit žalobci částku 50.000,- Kč s 8% úrokem z prodlení od 8. října 2001 do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení (výrok II.). K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. dubna 2007, č. j. 11 Co 1/2007-83, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a žalobce zavázal zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o uzavření budoucí dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 6. srpna 2001, v níž se strany zavázaly uzavřít tuto dohodu do 30. září 2001, je platnou smlouvou, žalovaná však nemá povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč podle článku IV. bodu 3 smlouvy, neboť žalobce netvrdil a neprokázal, že žalovaná uzavření dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu záměrně zmařila. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jehož prostřednictvím namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolacímu soudu vytýká „absenci přezkoumatelné aplikace hmotného práva ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., a to ve vztahu k závazné podmínce vzniku nároku na smluvní pokutu formulované prostřednictvím pojmu úmysl“ a nesouhlasí se závěrem, podle něhož bylo jeho povinností tvrdit a prokázat, že žalovaná svým aktivním jednáním zmařila možnost poskytnutí úvěru. V rozporu s úpravou hmotného práva tak odvolací soud „klade uplatnění jeho nároku další závaznou podmínku“ prokázat aktivní jednání žalované, přestože podle ustanovení § 34 a § 35 odst. 1 občanského zákoníku je zřejmé, že postačuje i projev vůle ve smyslu opomenutí splnění povinnosti. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odst. 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovoláním napadeným rozsudkem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč jako nároku ze smlouvy o uzavření budoucí dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Smlouva o uzavření budoucí dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu se řídí ustanovením § 289 a násl. obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), neboť dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu upravená v § 230 obch. zák., je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. b) obch. zák. obchodním závazkovým vztahem, který se řídí částí třetí obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků. V části třetí obchodního zákoníku je zařazeno i ustanovení § 289 a násl. obch. zák. Závazkový vztah založený smlouvou o uzavření budoucí dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, je tedy závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož dovolání žalobce není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované v dovolacím řízení podle obsahu spisu náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. ledna 2008 JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu