29 Cdo 2797/2019

Rubrum

29 Cdo 2797/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 3. 2020 Spisová značka:29 Cdo 2797/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:

29. CDO.2797.2019.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 písm. a, b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:30. 4. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2797/2019-165 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně Mgr. Moniky Cihelkové, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 707/37, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyně dlužníka J. G., narozeného XY, proti žalovanému K. R., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103/17, PSČ 500 03, o zaplacení částky 558 923 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 126 C 33/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2019, č. j. 22 Co 299/2018-102, o návrhu žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Výrok

I. Návrh na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2019, č. j. 22 Co 299/2018-102, se zamítá.

II. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2019, č. j. 22 Co 299/2018-102, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 8. června 2018, č. j. 126 C 33/2017-52, Okresní soud v Pardubicích: 1/ Zamítl žalobu, aby žalovaný (K. R.) byl povinen zaplatit žalobkyni (Mgr. Monice Cihelkové, jako insolvenční správkyni dlužníka J. G.) částku 558 923 Kč (bod I. výroku). 2/ Určil, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 40 048,60 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce (bod II. výroku). K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ve výroku označeným rozsudkem: 1/ Změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 558 923 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a že žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek za žalobu ve výši 27 947 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (první výrok). 2/ Určil, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 521 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok). 3/ Určil, že žalovaný je povinen zaplatit státu na soudním poplatku za odvolání částku 27 947 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně je v prvním výroku změnil tak, že žalobkyni přizná nárok ve výši 150 000 Kč a žalovanému přizná náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů. Současně dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil právní moc i vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Dovolatel podrobně popisuje svou majetkovou situaci se závěrem, že žalobkyní požadovaná částka výrazně přesahuje jeho ekonomické možnosti a je pro něj likvidační. Tvrdí, že výkonem rozhodnutí (exekucí) mu hrozí závažná újma v podobě zahájení insolvenčního řízení v jeho vlastní věci, což v důsledku znamená pozastavení profesní činnosti až vyškrtnutí ze seznamu advokátů, čímž může dojít až ke ztrátě výdělečné činnosti a „uvrhnutí osob na něm závislých do stavu ekonomické nouze“. K návrhu na odklad právní moci napadeného rozhodnutí dovolatel uvádí, že pravomocná pohledávka ho ohrožuje svou výrazně vyšší likviditou na trhu, staví ho do pozice „konfirmovaného a objemem významného dlužníka v postavení advokáta, jehož pravomocná povinnost k úhradě nezaplaceného dluhu je veřejně publikována“. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (30. dubna 2019) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je - stejně jako další níže zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu). Negativní dopady napadeného rozhodnutí do poměrů dovolatele mohou být sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Nadto, ve skutečnostech, které na podporu své žádosti o odklad právní moci uvádí dovolatel, Nejvyšší soud nespatřuje závažné ohrožení práv dovolatele. Z těchto důvodů Nejvyšší soud návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl a zabýval se posouzením návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. V usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Předpoklady pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kriterii obsaženými ve vazbě na § 243 o. s. ř. v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016) splněny; Nejvyšší soud proto vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 3. 2020 Mgr. Milan Polášek předseda senátu