29 Cdo 3377/2007

Rubrum

29 Cdo 3377/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) L. B., b) M. F., c) Š.N., a d) B. P., zastoupené Mgr. Z.M., advokátkou, za účasti P. s. b. d., o neplatnost vyloučení z družstva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 1/2005, o dovolání Pražského stavebního bytového družstva proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2006, č. j. 3 Cmo 190/2006-66, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Pražské stavební bytové družstvo je povinno zaplatit navrhovatelům k ruce společné a nerozdílné na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 5.175,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám advokátky Mgr. Z.M..

Odůvodnění

: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 14. července 2005, č. j. 37 Cm 1/2005-36, ve výrocích, jimiž Městský soud v Praze určil, že rozhodnutí náhradní členské schůze P. s.b.d. (dále jen „družstvo“) konané 8. listopadu 2004 o vyloučení Z. B. (výrok I.) a o vyloučení B.P. (výrok II.), je neplatné, změnil je ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem dovolatel spatřuje v určení okamžiku účinku vyloučení a argumentuje ve prospěch názoru, že odvolání proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva nemá odkladný účinek, protože jde o hmotněprávní úkon účinný od okamžiku, kdy dojde druhému účastníkovi. Rozhodnutí představenstva o vyloučení bylo oběma navrhovatelkám doručeno 18. srpna 2004, tedy v době, kdy ještě běžela lhůta k zániku jejich členství vystoupením. Potvrdila-li náhradní členská schůze rozhodnutí představenstva o vyloučení, zaniklo jejich členství dnem doručení rozhodnutí představenstva. Za nesprávný považuje i závěr o aktivní věcné legitimaci navrhovatelek ve sporu odůvodněný naléhavým právním zájmem na požadovaném určení. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Navrhovatelky Z. B. a B. P. považují rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné. V průběhu dovolacího řízení 17. října 2007 navrhovatelka Z. B.zemřela. Jejími dědici se stali pozůstalý syn L. B.a pozůstalé dcery M. F.a Š.N.. Usnesením ze dne 14. října 2009, č. j. 29 Cdo 3377/2007-101, Nejvyšší soud rozhodl, že v řízení bude na místo navrhovatelky Z.B. pokračováno jako s navrhovateli s jejími dědici. Dovolání proti rozsudku a proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá, neboť dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Otázkou, kdy končí členství družstvu, byl-li člen z družstva vyloučen, se Nejvyšší soud zabýval již v rozsudku uveřejněném pod číslem 70/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodnutí odvolacího soudu je se závěry formulovanými v tomto rozhodnutí v souladu. Taktéž posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatelek odvolacím soudem je v souladu se závěry formulovanými pro poměry společnosti s ručením omezeným v usnesení uveřejněném pod číslem 55/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. Jelikož dovolání družstva není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání družstva bylo odmítnuto a navrhovatelům tak vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, jež v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem v částce 4.875,- Kč podle § 7 písm. g), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., a z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinné, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 20. října 2009 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu