29 Cdo 4353/2008
V PLATNOSTINejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu, protože rozhodnutí bylo přijato po zániku žalobkyně, když již neměla právní způsobilost být účastníkem řízení. Soud upozornil, že zánik právnické osoby bez likvidace způsobí automatické přechod práv a povinností na stát, což ovlivňuje postup v řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s § 107 odst. 1 a 3 o. s. ř., protože se zabývalo procesním nástupnictvím po zániku účastníka. Věc byla vrácena odvolacímu soudu k novému řízení, přičemž nejprve je třeba rozhodnout o tom, s kým bude řízení pokračovat.
Rubrum
29 Cdo 4353/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovaným 1) P., s. r. o., a 2) I. P., oběma zastoupeným JUDr. R. Ch. Ph.D., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 95/2003, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 2008, č.j. 4 Cmo 87/2008-55, takto:
Výrok
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 2008, č.j. 4 Cmo 87/2008-55, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
: Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 30. října 2007, č.j. 5 Cm 95/2003-39, kterým Krajský soud v Brně vyhověl návrhu žalobkyně, aby na její místo vstoupila do řízení společnost R.-I., s. r. o., (dále jen „společnost“). Odvolací soud - odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), čl. I § 11 zákona č. 191/1950 Sb. a § 17 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech - se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě byly splněny všechny předpoklady pro vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadní žalobkyně. K námitce žalovaných, podle níž nedošlo k předání směnky společnosti, zdůraznil, že „pokud v průběhu soudního řízení směnku uloženou u soudu žalobce rubopisuje na jiného a tato osoba jako nabyvatel směnky souhlasí se svým vstupem do řízení, je tím prokázáno, že se žalobce a nabyvatel směnky dohodli, že k převodu směnky na nabyvatele dochází i bez jejího předání nabyvateli“. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Dovolatelé namítají, že soudy nižších stupňů nemohly z obsahu spisu zjistit, zda směnka byla indosována. Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně a společnost „nutnost tradice směnky vyloučily dohodou“, nemá oporu v provedeném dokazování a „souhlas společnosti se vstupem do řízení nelze právně kvalifikovat jako smluvní vyloučení tradice směnky mezi účastníky převodu směnky“. Proto požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., a je i důvodné. Podle ustanovení § 20 zákona č. 239/2001 Sb., o Č. k. a. a o změně některých dalších zákonů, zaniká Č. k. a. dnem 31. prosince 2007 bez likvidace. Jejím právním nástupcem je stát, zastoupený Ministerstvem financí, na který přecházejí práva a závazky ke dni jejího zániku. V projednávané věci je nepochybné, že odvolací soud rozhodl o odvolání žalovaných proti usnesení soudu prvního stupně o procesním nástupnictví na straně žalobkyně (§ 107a o. s. ř.) dne 20. května 2008, tj. poté, co žalobkyně zanikla a ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Postupoval tak v rozporu § 107 odst. 1 a 3 o. s. ř. a zatížil řízení zmatečnostní vadou podle ustanovení § 229 odst. písm. b) o. s. ř., k jejíž existenci dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Nejvyšší soud proto, aniž se zabýval dovolateli uplatněnými dovolacími důvody, rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V další fázi řízení odvolací soud (popř. soud prvního stupně, bylo-li to jeho povinností před předložením spisu odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání ve smyslu ustanovení § 210 odst. 2 o. s. ř. v rámci zkoumání podmínek řízení) rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračováno (§ 107 o. s. ř) a teprve po právní moci tohoto usnesení se bude zabývat odvoláním žalovaných proti rozhodnutí soudu prvního stupně o singulární sukcesi na straně žalobkyně (§ 107a o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.) Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. listopadu 2008 JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
- VS Olomouc 4 Cmo 87/2008-55
- KS Brno 5 Cm 95/2003
- 5 Cm 95/2003-39