Nejvyšší soud · Usnesení

29 Cdo 4585/2008

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2008-11-26 · ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4585.2008.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu, které změnilo rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože napadené rozhodnutí nebylo usnesením ve věci samé. Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze proti rozhodnutím ve věci samé, což v případě změny usnesení o předběžném opatření neplatí. Soud se opřel o své vlastní rozhodnutí z roku 2002, které učinilo stejný závěr o nepřípustnosti takového dovolání.

Rubrum

29 Cdo 4585/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně O. P., a. s., zastoupené JUDr. L. H., advokátem, , proti žalované P.-G. s. r. o., JUDr. M. Ž., advokátem, , o určení vlastnického práva k nemovitosti, o nařízení předběžného opatření, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 12/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2008, č. j. 11 Cmo 80/2008-266, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení ze dne 24. ledna 2008, č. j. 37 Cm 12/2008-132, jímž Městský soud v Praze vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že návrh zamítl. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, navrhujíc, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné, případně zamítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, však usnesením ve věci samé není. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Přípustností dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud mění nebo potvrzuje usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, zda nařídí předběžné opatření, se Nejvyšší soud ostatně zabýval v usnesení uveřejněném pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dospěl k závěru, že dovolání přípustné není. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.]. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. listopadu 2008 JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.