29 Cdo 4937/2016
V PLATNOSTI- NS 29 Cdo 4937/2016
- ÚS III.ÚS 1925/17
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze, které potvrdilo zamítnutí návrhu na zrušení předběžného opatření, se odmítá. Dovolání nebylo přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. g) občanského soudního řádu.
Citované zákony (2)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 31.7.2017 29 Cdo 4937/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce D. O. O. „CORNER FINANCE“ - PODGORICA, se sídlem v Podgorici, Marka Miljanova Br. 46, Černá Hora, identifikační číslo 02955407, zastoupeného F. B., proti žalované Koruna Palace Assets a. s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 113 34, identifikační číslo osoby 24 72 06 40, zastoupené Mgr. Markem Plajnerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 957/23, PSČ 110 00, o zaplacení částky 903.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky, o zrušení předběžného opatření, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 320/2013, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2016, č. j. 5 Cmo 90/2016-252, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. března 2016, č. j. 5 Cmo 90/2016-252, k odvolání žalované potvrdil usnesení ze dne 25. ledna 2015 (správně „25. ledna 2016“), č. j. 81 Cm 320/2013-230, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh žalované na zrušení předběžného opatření. Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání, domáhajíc se jeho změny tak, že se předběžné opatření zrušuje. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Nejvyšší soud dovolání žalované, které není podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 659/2015 a ze dne 24. listopadu 2016, sp. zn. 26 Cdo 3775/2016. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. března 2017 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.