29 Cdo 647/2019

Rubrum

29 Cdo 647/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 3. 2019 Spisová značka:29 Cdo 647/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:

29. CDO.647.2019.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 31.12.2000 § 243b odst. 4 o. s. ř. ve znění do 31.12.2000 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:9. 5. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 647/2019 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Milana Poláška v konkursní věci dlužníka J. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o návrhu věřitelů a/ C., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, b/ P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a c/ Č., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 1999, č. j. 2 Ko 60/99-304, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Usnesením ze dne 29. července 1999, č. j. 2 Ko 60/99-304, potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka usnesení ze dne 20. října 1998, č. j. 52 K 92/97-83, jímž Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) prohlásil konkurs na majetek dlužníka.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání. Učinil tak podáním datovaným 4. února 2013 (č. l. 8895).

3. Jde v pořadí o třetí dovolání dlužníka proti témuž usnesení odvolacího soudu.

4. První dlužníkovo dovolání (šlo o podání datované 16. srpna 1999) Nejvyšší soud odmítl jako opožděné usnesením ze dne 12. srpna 2004, č. j. 29 Odo 696/2004-2247, a ústavní stížnost dlužníka proti usnesení konkursního soudu, odvolacího soudu a Nejvyššího soudu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 8. března 2005, sp. zn. I. ÚS 708/2004.

5. Druhé dlužníkovo dovolání (šlo o podání datované 22. dubna 2009) Nejvyšší soud odmítl jako opožděné usnesením ze dne 31. května 2011, č. j. 29 Cdo 1349/2011-7056, a ústavní stížnost dlužníka proti usnesení konkursního soudu, odvolacího soudu a Nejvyššího soudu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 20. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2533/11.

6. Nynější (třetí) dlužníkovo dovolání je z roku 2013, takže je dozajista opožděnější, než dovolání první a dovolání druhé. Proto Nejvyšší soud i je odmítl podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Co do podrobných důvodů odmítnutí odkazuje Nejvyšší soud na své shora označené (všem zúčastněným známé) usnesení z 12. srpna 2004.

7. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2000) plyne z bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. března 2019 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu