29 Cdo 775/2008

Rubrum

29 Cdo 775/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Ing. M. L., zastoupeného JUDr. I. V., advokátem, proti žalovanému V. P., jako správci konkursní podstaty úpadkyně B., společnosti s ručením omezeným, zastoupenému Mgr. A. G., advokátkou, o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 44 Cm 68/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. dubna 2007, č. j. 15 Cmo 34/2007-111, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 3.034,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupkyně žalovaného Mgr. A. G.

Odůvodnění

Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, které posléze podáním, došlým Nejvyššímu soudu dne 23. dubna 2009, vzal v plném rozsahu zpět. Nejvyšší soud proto v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“) zastavil. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, § 224 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., tedy tím, že dovolatel z procesního hlediska (zpětvzetí dovolání) zavinil zastavení dovolacího řízení. Žalovanému vznikly náklady dovolacího řízení sestávající z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Podle § 8 ve spojení s § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 15 vyhlášky činí sazba odměny 4.500,- Kč. Takto určená sazba se podle § 18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.250,- Kč, jelikož advokátka žalovaného učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300,- Kč, tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobce celkem částku 2.550,- Kč. S náhradou za devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty ve výši 484,50 Kč tak jde celkem o částku 3.034,50 Kč. Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně 8. září 2009 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu