29 Cdo 804/2012

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 16.8.2012 29 Cdo 804/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně K + 3K, s. r. o., se sídlem v Brně, Saidova 272/5, PSČ 620 00, identifikační číslo osoby 26241145, zastoupené Jitkou Stanoevovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Chládkova 3, PSČ 616 00, proti žalované JUDr. J. S., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně GEOTEST Slatina, a. s., identifikační číslo osoby 46346961, o návrhu na prominutí zmeškání lhůty a návrhu na pokračování v řízení, vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nc 14/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. února 2010, č. j. Nc 14/2010-11, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením zastavil řízení o návrhu žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na pokračování v řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 Cmo 300/2007 (výrok první), zastavil řízení o návrhu žalobkyně na pokračování v řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 Cmo 300/2007 (výrok druhý) a rozhodl o nákladech řízení (výrok třetí). Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvody dle § 241a odst. 2 o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé, jímž usnesení o zastavení řízení o návrhu na prominutí zmeškání lhůty a zastavení řízení o návrhu na pokračování v řízení není. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. pak nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalované však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. dubna 2012 JUDr. Filip Cileček předseda senátu