29 ICdo 116/2020

Rubrum

29 ICdo 116/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 12. 2020 Senátní značka:29 ICdo 116/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:

29. ICDO.116.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Dotčené předpisy:§ 243 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:1. 2. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. KSCB 44 INS 3847/2017 43 ICm 4979/2017 29 ICdo 116/2020-135 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1, PSČ 140 92, identifikační číslo osoby 649 48 242, zastoupeného Mgr. Ilonou Kindlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2, PSČ 140 00, proti žalovanému JUDr. Davidu Termerovi, se sídlem v Praze 1, Opatovická 24/156, PSČ 110 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka SOME Jindřichův Hradec, s. r. o., o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 43 ICm 4979/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka SOME Jindřichův Hradec s. r. o., se sídlem v Jindřichově Hradci, Jarošovská 1267, PSČ 377 01, identifikační číslo osoby 625 08 831, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 44 INS 3847/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2020, č. j. 43 ICm 4979/2017, 101 VSPH 223/2020-118 (KSCB 44 INS 3847/2017), o návrhu žalovaného na odklad právní moci tohoto rozsudku, takto:

Výrok

Návrh na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2020, č. j. 43 ICm 4979/2017, 101 VSPH 223/2020-118 (KSCB 44 INS 3847/2017), se zamítá.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 27. listopadu 2019, č. j. 43 ICm 4979/2017-87, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“): 1/ Zastavil řízení o určení, že (blíže specifikovaná) dílčí pohledávka ve výši 64 628 029,16 Kč je zajištěna (blíže specifikovaným) majetkem dlužníka s pořadím práva ke dni 31. října 2013 (bod I. výroku). 2/ Zastavil řízení o určení, že (blíže specifikovaná) dílčí pohledávka ve výši 13 323 591,15 Kč je zajištěna (blíže specifikovaným) majetkem dlužníka s pořadím práva ke dni 31. října 2013 (bod II. výroku). 3/ Zastavil řízení o určení, že (blíže specifikovaná) dílčí pohledávka ve výši 17 190 890,08 Kč je zajištěna (blíže specifikovaným) majetkem dlužníka s pořadím práva ke dni 31. října 2013 (bod III. výroku). 4/ Určil, že (blíže specifikovaná) dílčí pohledávka ve výši 64 628 029,16 Kč je zajištěna obchodním závodem dlužníka s pořadím práva ke dni 15. září 2016 (bod IV. výroku). 5/ Určil, že (blíže specifikovaná) dílčí pohledávka ve výši 13 323 591,15 Kč je zajištěna obchodním závodem dlužníka s pořadím práva ke dni 15. září 2016 (bod V. výroku). 6/ Určil, že (blíže specifikovaná) dílčí pohledávka ve výši 17 190 890,08 Kč je zajištěna obchodním závodem dlužníka s pořadím práva ke dni 15. září 2016 (bod VI. výroku). 7/ Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 342 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (bod VII. výroku).

2. K odvolání žalovaného (v rozsahu bodů IV. až VII. výroku) Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem: 1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech IV. až VII. výroku (první výrok). 2/ Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně proti oběma jeho výrokům, podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba zamítá, případně aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolatel současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že by se „předešlo nejasnostem v průběhu insolvenčního řízení“.

4. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

5. Podle ustanovení § 243 písm. b/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

6. Právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v § 243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ve výroku o nákladech řízení, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ve druhém výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle ustanovení § 237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.

7. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech IV. až VI. výroku.

8. Nejvyšší soud návrh dovolatele zamítl, jelikož s přihlédnutím ke kritériím formulovaným pro odklad právní moci v R 144/2018 nemá v dané věci předpoklady pro odklad právní moci za splněné. Dovolatel ke své žádosti o odklad právní moci pouze uvádí, že se odkladem právní moci napadeného rozhodnutí předejte nejasnostem v probíhajícím insolvenčním řízení dlužníka. Nejvyšší soud v této skutečnosti závažné ohrožení práv dovolatele nespatřuje, a proto návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl.

Poučení

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 12. 2020 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu