29 ICdo 51/2021

Rubrum

Podána ústavní stížnost. MSPH 76 INS 2762/2011 196 ICm 2092/2017 29 ICdo 51/2021-94 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka OLEO CHEMICAL, a. s., se sídlem v Praze 4, Holušická 2221/3, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 27167909, zaniklého dne 1. října 2022 výmazem z obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 2762/2011, o žalobě pro zmatečnost podané věřitelem RAVAK a. s., se sídlem v Příbrami, Obecnická 285, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 25612492, zastoupeným JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem, se sídlem v Praze, Husova 240/5, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017, č. j. MSPH 76 INS 2762/2011, 4 VSPH 545/2017-A-268, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 196 ICm 2092/2017, o dovolání věřitele RAVAK a. s. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2021, č. j. 196 ICm 2092/2017, 101 VSPH 900/2020-74 (MSPH 76 INS 2762/2011), takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 16. února 2017, č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-A-250, na základě insolvenčního návrhu dlužníka OLEO CHEMICAL, a. s., mimo jiné:

1. Zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku).

2. Povolil řešení úpadku dlužníka reorganizací (bod II. výroku).

3. Ustanovil insolvenčním správcem dlužníka Ing. Jiřího Hanáka (bod III. výroku).

4. Ustanovil znalce za účelem ocenění majetkové podstaty dlužníka (bod V. výroku).

5. Vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 120 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku předložil insolvenčnímu soudu aktualizovaný reorganizační plán s aktualizovanou zprávou o reorganizačním plánu nebo aby bez zbytečného odkladu sdělil, že jej předložit nehodlá (bod X. výroku).

6. Nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (bod XIII. výroku).

2. K odvolání věřitelů SHADBROOK ENTERPRISES LTD a RAVAK a. s. (dále jen „společnost R“) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. března 2017, č. j. MSPH 76 INS 2762/2011, 4 VSPH 545/2017-A-268:

1. Odmítl odvolání proti bodům II., V., X. a XIII. výroku usnesení insolvenčního soudu ze dne 16. února 2017 (první výrok).

2. Potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 16. února 2017 v bodě III. výroku (druhý výrok).

3. Dovolání společnosti R proti usnesení odvolacího soudu ze dne 27. března 2017 Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 31. července 2017, sen. zn. 29 NSČR 130/2017.

4. Ústavní soud nálezem ze dne 18. ledna 2018, sp. zn.

II. ÚS 1162/17, (mimo jiné) zrušil usnesení insolvenčního soudu ze dne

16. února 2017 v bodech II., V., X. a XIII. výroku.

5. Následně insolvenční soud usnesením ze dne 12. října 2020, č. j. 196 ICm 2092/2017-56, rozhodl o žalobě pro zmatečnost ze dne 24. dubna 2017 podané společností R proti usnesení odvolacího soudu ze dne 27. března 2017 tak, že:

1. Zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost proti prvnímu výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017 (bod I. výroku).

2. Zamítl žalobu pro zmatečnost proti druhému výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017 (bod II. výroku).

3. Rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).

6. K odvolání společnosti R Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku a v bodě III. výroku je zrušil.

7. Odvolací soud se ztotožnil s názorem insolvenčního soudu, že žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu o ustanovení insolvenčního správce do funkce není přípustná, neboť nejde o žádné z rozhodnutí uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce není rozhodnutím, kterým se řízení končí, ani rozhodnutím, jímž se končí některá z relativně samostatných částí insolvenčního řízení. Pouze pro úplnost odvolací soud uvedl, že žaloba byla podána opožděně. Potud odkázal na závěry insolvenčního soudu [podle nichž měl navrhovatel žalobu podat do 30. dubna 2019, když vědomost o možné podjatosti soudce JUDr. Ing. Petra (správně Jaroslava) Zelenky měl již 31. ledna 2019].

8. Proti té části usnesení odvolacího soudu ze dne 8. února 2021, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku, podala společnost R dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř., argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, jakož i otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

9. Jako dosud neřešenou dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k zodpovězení otázku, zda rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil výrok insolvenčního soudu o jmenování insolvenčního správce, je rozhodnutím, kterým se řízení končí a zda je proti němu přípustná žaloba pro zmatečnost dle § 229 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.

10. Jako vyřešenou v rozporu s judikaturou dovolatel předestírá otázku, kdy začíná plynout subjektivní lhůta tří měsíců k podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e/ a § 234 odst. 3 o. s. ř. v případě, že žalobce nebyl poučen o možnosti podat námitku podjatosti, ani o možnosti podat žalobu pro zmatečnost.

11. Dovolatel tvrdí, že žaloba pro zmatečnost je v dané věci přípustná. Na podporu tohoto názoru argumentuje tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017 obsahovalo poučení, podle něhož bylo proti jeho druhému výroku dovolání přípustné. Z toho dovozuje, že šlo o rozhodnutí, kterým se řízení končí.

12. Dále dovolatel polemizuje se závěrem obou soudů o opožděnosti žaloby pro zmatečnost. Namítá, že v tomto ohledu se soudy odchýlily od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 NSČR 8/2020, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že nebyl-li účastník řízení poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudce a vznést námitku podjatosti, lhůta k jejímu podání nemůže uplynout.

13. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.

14. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako bezpředmětné.

15. Učinil tak proto, že v mezidobí insolvenční soud usnesením ze dne 29. července 2022, č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-B-1169, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku a nabylo právní moci téhož dne, vzal na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu dlužníka, čímž insolvenční řízení skončilo [srov. § 364 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném]. Následně insolvenční soud usnesením ze dne 18. srpna 2022, č. j. MSPH 76 INS 2762/2011-B-1172, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, které nabylo právní moci dne 3. září 2022, (mimo jiné) zprostil insolvenčního správce dlužníka funkce.

16. Za výše popsaného stavu se opravný prostředek (dovolání) společnosti R stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 8/2011, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. ledna 2023, sen. zn. 29 NSČR 1/2023). Zkoumat věcně správnost výroku, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti výroku o ustanovení insolvenčního správce, smysl nemá (dovolatel podaným dovoláním již nemůže docílit nového (jiného) rozhodnutí o insolvenčním správci, jelikož ten již není ve funkci a insolvenční řízení skončilo.

17. Ostatně, dlužník je již vymazán z obchodního rejstříku.

18. Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je dána tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným (v této věci) proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení, v němž si každý z účastníků nese náklady insolvenčního řízení ze svého (§ 170 písm. f/ insolvenčního zákona). Srov. shodně např. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2015, sen. zn. 29 ICdo 6/2014, uveřejněného pod číslem 51/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 4. 2023 JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu