29 ICdo 60/2024

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost Datum rozhodnutí US: 21. 5. 2025 KSPH 81 INS 174/2023 73 ICm 920/2023 29 ICdo 60/2024-93 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupeného Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, proti žalovanému Mgr. Martinu Červinkovi, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, jako insolvenčnímu správci dlužnice V. Š., zastoupenému JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem, se sídlem v Hlinsku, Adámkova třída 149, PSČ 539 01, o určení pořadí pohledávek, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 73 ICm 920/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice V. Š., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 81 INS 174/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 73 ICm 920/2023, 102 VSPH 744/2023-76 (KSPH 81 INS 174/2023), takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 24. 8. 2023, č. j. 73 ICm 920/2023-55, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) určil, že dílčí pohledávky žalobce č. 28/1, 28/2, 28/3 a 28/4 z přihlášky pohledávky č. P28 nejsou vyloučeny z uspokojení v insolvenčním řízení dlužnice vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSPH 81 INS 174/2023 (bod I. výroku), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Odvolací soud uvedl, že již v rozsudku ze dne 9. 11. 2023, č. j. 77 ICm 324/2023, 101 VSPH 543/2023-51 (KSPH 82 INS 16908/2022), v právní věci týchž účastníků, dospěl k závěru, že povinnost zaplatit žalobci příspěvek za porušení povinnosti platit pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozováním motorového vozidla podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), není mimosmluvní sankcí vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 písm. d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Hlavním účelem příspěvku není sankcionování vlastníků nebo provozovatelů nepojištěných vozidel, nýbrž zajištění plnění do garančního fondu zřízeného podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., z něhož je následně vypláceno plnění v případě vzniku újmy způsobené provozem vozidla, jež nemůže být pokryto (z jakéhokoli důvodu) z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

5. Právní posouzení věci odvolacím soudem, jde-li o řešení dovolatelem předestřené otázky, zda příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se řadí mezi pohledávky vyloučené z uspokojení podle § 170 písm. d/ insolvenčního zákona, totiž zcela odpovídá závěrům, jež Nejvyšší soud (v době po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí) formuloval v rozsudku ze dne 4. 12. 2024, sen. zn. 29 ICdo 72/2024, (vydaném v incidenčním sporu vedeném mezi týmiž účastníky v insolvenčním řízení jiného dlužníka) a podle kterých:

1. Povinnost podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. byla primárně stanovena jednak za účelem zajištění dostatečných prostředků pro výplaty zákonem stanovených plnění poškozeným za újmy způsobené provozem vozidla z garančního fondu zřízeného podle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., jednak za účelem vyrovnání postavení osob povinných uzavřít pojištění odpovědnosti ve vztahu k financování tohoto garančního fondu. Osoby, jež plní zákonnou povinnost k pojištění odpovědnosti, se totiž na financování tohoto garančního fondu podílí zprostředkovaně prostřednictvím povinných příspěvků jejich pojistitelů podle § 18 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. (kteří nadto ručí za dluhy žalobce), případně přímo v případě osob s uzavřeným hraničním pojištěním podle § 14 odst. 1 tohoto zákona. Proto byla (též) osobám, jež povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti nesplnily (nepojištěným vlastníkům a provozovatelům vozidel), stanovena povinnost platit příspěvek ke spolufinancování garančního fondu.

2. Základním účelem příspěvku podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. tedy není potrestání protiprávního jednání dlužníka (jenž jako vlastník nebo provozovatel vozidla nesplnil povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti). Příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má rovněž motivovat k plnění zákonné povinnosti uzavřít pojištění odpovědnosti (čemuž odpovídá jeho výše), ovšem tento (do určité míry též sankční) rozměr dané úpravy nebyl hlavním důvodem zavedení příspěvku.

3. Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona) a pohledávky z titulu tohoto příspěvku tak nejsou vyloučeny z uspokojení v insolvenčním řízení.

6. Na výše uvedených závěrech, které se plně prosadí i v poměrech dané věci, nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit.

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

8. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

Poučení

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 12. 2024 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu