29 NSCR 199/2022

Rubrum

KSPH 68 INS XY 29 NSČR 199/2022-B-87 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka P. R., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS XY, o odměně insolvenčního správce, o dovolání IKT INSOLVENCE v. o. s., se sídlem v Plzni, Koperníkova 822/25, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 29113091, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2022, č. j. KSPH 68 INS XY, 4 VSPH XY, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Dovolatel je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání ve výši 7.000 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Usnesením ze dne 2. června 2022, č. j. KSPH 68 INS XY, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:

1. Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka (P. R.) [bod I. výroku].

2. Určil (schválil) odměnu insolvenčního správce dlužníka (IKT INSOLVENCE v. o. s.) částkou 58.648,70 Kč (bod II. výroku).

3. Určil (schválil) insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů ve výši 10.708,50 Kč (bod III. výroku).

4. Zprostil insolvenčního správce funkce (bod V. výroku).

2. K odvolání insolvenčního správce (jež směřovalo proti bodům III. a V. výroku usnesení insolvenčního soudu) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. července 2022, č. j. KSPH 68 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a V. výroku.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, namítaje (poměřováno obsahem dovolání), že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení ve vztahu k bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu v tom duchu, že mu přizná na cestovném 1.772 Kč a zvýší přiznanou náhradu hotových výdajů o 30 % (o částku 3.215 Kč).

4. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., bez dalšího odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jelikož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.

5. To, že se limit 50.000 Kč obsažený v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. prosazuje i ve vztahu k výroku usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o určení (respektive schválení) odměny insolvenčního správce (nebo zálohy na ni) a jeho nákladů (výrok o náhradě hotových výdajů je jediný výrok, který dovolání zpochybňuje a jehož změny se dovolatel domáhá), potvrzují usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 45/2015, 29 NSČR 81/2016, 29 NSČR 89/2016, a 29 NSČR 184/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 223/2016, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročníku 2018, pod číslem 60, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2017, sen. zn. 29 NSČR 128/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sen. zn. 29 NSČR 86/2017.

6. Dovolatel se proti napadenému rozhodnutí vymezuje v rozsahu částky 4.987 Kč (součet částek 1.772 Kč a 3.215 Kč). Napadá tak rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř.

7. Výrok o povinnosti dovolatele zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení § 4 odst. 1 písm. i/, § 11 odst. 2 písm. o/, odst. 9 a § 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatel (jehož osobní osvobození od soudního poplatku z dovolání vyplývá z § 11 odst. 2 písm. o/ zákona o soudních poplatcích) totiž podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému takovou možnost vylučuje ustanovení § 238 o. s. ř.; učinil tak přesto, že se mu v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání v rozsahu potvrzujícího výroku ohledně bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolateli odmítnutím objektivně nepřípustného dovolání poplatková povinnost (§ 4 odst. 1 písm. i/ zákona o soudních poplatcích).

8. Soudní poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé [ jímž je i usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o konečné odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněné pod číslem 96/2011 Sb. rozh. obč.] činí (v souladu s položkou 23 odst. 1 písm. a/ Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 7.000 Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.

Poučení

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí). V Brně dne 22. listopadu 2022 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu