29 NSCR 40/2012
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky rozhodl, že soudce Vrchního soudu v Praze není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci o reorganizaci dlužníka. Soud se opřel o § 14 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je vyloučení nutné jen při důvodném pochybování o nepodjatosti. Dlužník tvrdil, že soudce má přátelský vztah ke společníkům advokátské kanceláře zástupce věřitele, což soud odmítl jako nepodložené. Soud rozhodl bez dalšího dokazování, že žádný základ pro vyloučení neexistuje.
Rubrum
KSPH 41 INS 11480/2010 29 NSČR 40/2012-B-366 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka ČKD Kutná Hora, a. s., se sídlem v Kutné Hoře, Karlov 197, PSČ 284 49, identifikační číslo osoby 00508055, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, o návrhu dlužníka na povolení reorganizace, o návrhu dlužníka na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Výrok
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, 2 VSPH 353/2012.
Odůvodnění
Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 20. února 2012, č. j. KSPH 41 INS 11480/2010-B-315, mimo jiné schválil reorganizační plán předložený dlužníkem (výrok I.) a určil, že reorganizační plán je účinný dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení (výrok II.). Proti usnesení insolvenčního soudu podal odvolání věřitel E.ON Energie, a. s. (dále jen „společnost E.). V průběhu odvolacího řízení (jež je u Vrchního soudu v Praze vedeno pod sen. zn. 2 VSPH 353/2012) uplatnil dlužník podáním ze dne 6. června 2012 (č. l. B-362) námitku podjatosti soudce odvolacího soudu JUDr. Jiřího Goldsteina, který je členem senátu 2 VSPH, jenž má o odvolání společnosti E. rozhodnout. Dlužník spatřuje důvod pro vyloučení jmenovaného soudce v jeho „údajném“ přátelském vztahu k manželům P. P. a M. P., kteří jsou společníky stejné advokátní kanceláře (bnt - pravda & partner, s. r. o.) jako zástupce společnosti E. Mgr. Jan Šrámek. Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldstein ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům nemá žádný vztah a manžele Pravdovy nezná. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 76 - 78) i soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Goldsteina. Jmenovaný soudce nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jeho vyjádření - žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Takový vztah přitom nelze - oproti přesvědčení dlužníka - dovodit ani z okolností, které popsal v uplatněné námitce podjatosti. Dlužníkem tvrzený přátelský vztah soudce k osobám, které společně se zástupcem účastníka řízení vykonávají advokacii jako společníci společnosti s ručením omezeným, bez dalšího nepřípustný poměr soudce k zástupci účastníka ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. založit nemůže (tyto osoby se řízení v projednávané věci nijak neúčastní). Z vyjádření jmenovaného soudce se nadto podává, že manžele P. ani nezná. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Vrchního soudu v Praze není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 41 INS 11480/2010, 2 VSPH 353/2012 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. června 2012 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu