29 NSCR 49/2012
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze, které potvrdilo zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužnice, se odmítá jako nepřípustné. Dovolání bylo odmítnuto, protože námitky dlužnice směřovaly proti zmatečnostním vadám řízení, které nejsou způsobilým dovolacím důvodem.
Citované zákony (7)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 13.3.2013 KSPL 56 INS XY 29 NSČR 49/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužnice J, M,, narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele ADENRIX INVESTMENTS LIMITED, se sídlem 1st Floor, Kestrel House, Primett Road, SG1 3EE, Stevenage Hertfordshire, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 6256218, zastoupeného Mgr. Jan Matějíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 1222/33, PSČ 120 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Plzni, se sídlem v Plzni, Veleslavínova 38, PSČ 306 36, o dovolání dlužnice zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, PSČ 115 03, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2012, č. j. KSPL 56 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Usnesením ze dne 11. ledna 2012, č. j. KSPL 56 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) na základě insolvenčního návrhu věřitele ADENRIX INVESTMENTS LIMITED - mimo jiné - zjistil úpadek dlužnice J. M. (bod I. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužnice (bod II. výroku), s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku) a insolvenčním správcem dlužnice ustanovil Mgr. Petra Brože (bod IV. výroku). K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. až IV. výroku. Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a IV. výroku o tom, že jde o nepatrný konkurs a o ustanovení insolvenčního správce, je Nejvyšší soud odmítl bez dalšího jako objektivně nepřípustné, jelikož ve smyslu ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. napadené rozhodnutí potud není usnesením, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“. Srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2009, sen. zn. 29 NSČR 4/2009, uveřejněné pod číslem 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněné pod č. 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 39/2009 (tato rozhodnutí jsou - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu). Lze doplnit, že závěr, podle kterého dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu prvního stupně, ve výroku o tom, že jde o nepatrný konkurs, není přípustné, platí bez zřetele k tomu, že proti takovému výroku usnesení insolvenčního soudu nebylo přípustné ani odvolání (§ 314 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení / insolvenčního zákona/). Věcným přezkumem tohoto výroku přiznal odvolací soud dovolatelce v odvolacím řízení více práv, než jí náleželo (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2012, sen. zn. 29 NSČR 39/2012). V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku, může být přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř., ve spojení s ustanovením 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatelka mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka v dovolání obsáhle argumentuje na podporu závěru, že k insolvenčnímu návrhu, na jehož základě bylo v dané věci zahájeno insolvenční řízení, nemělo být přihlíženo vzhledem k ustanovení § 97 odst. 2 insolvenčního zákona a že insolvenční navrhovatel neměl způsobilost být účastníkem řízení (svou způsobilost být účastníkem řízení neprokázal). Odtud usuzuje na existenci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., namítajíc dále, že řízení je postiženo tzv. zmateční vadou podle § 229 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. Oproti mínění dovolatelky však obě výše uvedené výhrady (poměřováno jejich obsahem) vystihují pouze zmatečnostní vady řízení (podle § 229 odst. 1 písm. b/ a d/ o. s. ř.), které nejsou způsobilým dovolacím důvodem ve smyslu ustanovení § 241a o. s. ř.; k jejich prověření slouží žaloba pro zmatečnost (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pro založení přípustnosti dovolání prostřednictvím ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. jsou tudíž tyto námitky právně bez významu. K posouzení přípustnosti dovolání dle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Nejvyšší soud přistoupil s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušil ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. až uplynutím 31. prosince 2012 (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 31. července 2012 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.