29 NSCR 57/2019
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že odmítá dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze, které potvrdilo zamítnutí návrhu na osvobození od placení zbytku dluhů. Dovolání bylo odmítnuto, protože dlužnice nevymezila důvod přípustnosti dovolání způsobem odpovídajícím požadavkům občanského soudního řádu.
Rubrum
KSLB 76 INS XY 29 NSČR 57/2019-B-44 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Helenou Myškovou v insolvenční věci dlužnice M. C., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o osvobození dlužnice od placení zbytku dluhů, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Miroslavem Dongresem, advokátem, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Dolní náměstí 679/5, PSČ 466 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. března 2019, č. j. KSLB 76 INS XY, 4 VSPH XY, t a k t o:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Usnesením ze dne 12. března 2019, č. j. KSLB 76 INS XY, 4 VSPH XY, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 11. ledna 2019, č. j. KSLB 76 INS XY, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci zamítl návrh dlužnice ze dne 16. října 2018 na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, v němž tvrdí, že „úspěšně prošla oddlužením“, proto mělo být jejímu návrhu na osvobození od zbytku dluhů vyhověno. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Nejvyšší soud odmítl dovolání podle § 243c odst. 1 věty první a § 243f odst. 2 o. s. ř., jelikož dovolatelka způsobem odpovídajícím požadavku § 241a odst. 2 o. s. ř. nevymezila důvod přípustnosti dovolání. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb. Údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 7. 2019 JUDr. Helena Myšková pověřená členka senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.